středa 21. října 2009

Víte, co pijete?

Všíchni víme, že pitný režim je důležitý, rozebírali jsme to i zde na blogu. Voda je pro lidské tělo klíčová: ze 70% jsme z vody, voda rozváží k buňkám živiny, odváží z těla odpad, udržuje tělesnou teplotu, atd.

Snažím se pít 3-5 litrů denně, polovinu z toho tvoří voda balená, polovina je filtrovaná voda z kohoutku (chuťově je na tom naše ostravská voda nic moc.)

Proto mě zaujal odkaz od Dalibora na článek na idnes: Čerstvé výsledky testů vody: kohoutková převálcovala balenou, který rozebírá aktuální test balené vody nejkupovanějších značek (Rajec, Bonaqua, Aquila, Toma natura) a kohoutkové vody ve velkých městech ČR (Praha, Ostrava, Brno, ...)

A výsledek? Byly zjištěny následující problémy:
  • U vody z kohoutku byly zjištěny jen dva problémy: chloroform u nás v Ostravě (ano. cítím ho) a železo v Plzni
  • V některých balených vodách zjištěn výskyt chloroformu, benzo(a)pyrenu - prokázaná karcinogenní látka, zjištěna ve vodách Bonaqua, Aqua bella, S Budget, Tesco Value, dichlormethanu či nadlimitní obsah dusitanů, zvýšený počet organotrofních bakterií, u Rajce a Dobré vody naopak překvapil 0 počet bakterií. což naznačuje nějakou úpravu usmrcující bakterie, což ale není povoleno. 

Co mi z toho plyne? Pít vodu z kohoutku přes filtr (kvůli chloru a zápachu) + kombinovat s balenou v menším množství. 

Slyšel jsem už námitku, že ale filtr vlastně "odchytává" i minerály, které tělo potřebuje - což je relevantní námitka, jenže stejný test ukazuje, že udržet správný poměr vápníku a horčíku (2 : 1) je taky problém. Navíc, jako masožroutský národ (maso obsahuje poměr vápník : fosfor 0.07 : 1), tj. tělo potřebuje více vápníku (musí udržet poměr vápník : fosfor 3 : 1)! 

Tudíž - stejně potřebuju podávat pro tělo vhodný poměr vápníku a hořčíku + zajistit jejich vhodnou vstřebatelnost a použití na správném místě (viz Xtra-cal). Takže se nestresuju, jestli mi náš filtr odchytává vápník - mám svůj limit pod kontrolou.

úterý 20. října 2009

Chcete znát svůj metabolický věk?

Žhavá novinka tohoto podzimu!

Zjistíme váš metabolický věk a další hodnoty v těle - procento vody, svalů, tuků, .... a tak dááále.

A co že to vlastně je metabolický věk a proč zjišťovat, kolik mám čeho a kde? Je to jednoduché, můžu tak dříve zjistit, "kde mě tlačí bota", ikdyž se momentálně cítím "jakžtakž" a něco s tím dělat. Nebo než se to projeví ve vážnějších potížích nebo onemocnění. My se totiž můžeme cítít lépe. A rozhodnutí je jen na nás.

Pro představu: madá 18-ti letá kočka (to jako žena samozřejmě), relativně štíhlá, na pohled super, cítí se dobře, má jen nepravidelnou stolici, menstruaci a někdy bolesti hlavy a zad. Po měření - málo svalů, málo vody, zvýšené procento tuku a metabolický věk 44 let. Jak se bude cítit za 10 - 20 let? Bude mít zdravé děti? Jak bude vypadat?

VÍKENDOVÍ KROTITELÉ TUKU - nejen pro ženy!!!!


Chceme mít krásnou postavu. Chceme si užívat.
Chceme se o sebe zajímat a trochu relaxovat.
Chceme mít zdravé sebevědomí a vědět, co nám sluší.
Dozvědět se něco o svém zdraví a stravování!

Ale kde vzít čas?

Pokud i vy přemýšlíte podobně, ale nevíte, jak se "urvat", máme pro vás řešení: s mými kolegy jsme vytvořili nový víkendový pobyt plný skvělých a zábavných informací o zdraví, kráse a sebevědomí. Není nic lepšího než se dozvědět něco nového a zároveň se pobavit. A fakt můžu slíbit, že bude sranda.

Více o víkendovém kurzu na našich stránkách.

A teď žhavá novinka: zjistíme vám váš metabolický věk a další hodnoty v těle! Čtěte více v předchozím blogu.

úterý 13. října 2009

V Česku dramaticky stoupá počet nemocných cukrovkou

Viz dnešní článek na Novinky.cz: Cukrovkou trpí milión Čechů, příliš se stresují a jedí ve fast-foodech

Počet nemocných se od roku 1989 zdvojnásobil, ročně přibývá 50tísíc nových případů, aktuálně je v Česku asi milión nemocných.

Důvody jsou: špatné stravování, nedostatek pohybu, stres.

Důsledky jsou: infarkty, mozkové mrtvice, ale také oslepnutí, amputace končetiny a další. Cca o 7 let kratší život.

Roční náklady na léčbu pozdních komplikací: 20 miliard korun.

Hubnutí může zachránit život

Minulý měsíc publikoval N.Y. Daily news článek s názvem Obesity is now the leading cause of cancer.

Odkazuje se na aktuální studie v Evropě a USA, které ukazují nepříznivý trend: obezita je zodpovědná za 8% všech smrtelných výskytů rakoviny v Evropě, v USA je to 12% u můžů a 20% u žen.

Pokud se výběr zúží na rakovinu prsu, dělohy nebo konečníku, jedná se dokonce o 65%, které má na zodpovědnost nadváha a obezita.

Pánové z Národního institutu rakoviny obrací svou pozornost od cigaret atd. směrem k nadváze a obezitě a hledají strategii, jak rostoucí problém obezity a nadváhy efektivně a biologicky řešit. Řešením je pixle se zdravým jídlem, kterou mám v kuchyni.

pondělí 5. října 2009

Infarkty u stále mladších lidí

Vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, infarkty, mrtvičky... Člověk na to naráží všude - viz např. článek Novinky.cz: Stres a nulový pohyb způsobují v Česku infarkty u stále mladších lidí.

Proč? Na nemoci srdce a cév umírá polovina Čechů a infarkty trpí stále mladší a mladší lidé (jsou stále častější už u třicátníků).

Ale jak už jsem zmínil v předchozím příspěvku (Více než polovina Čechů trpí nadváhou), děsivý je ale trend u dětí - studie u dětí do 13 let ukázala, že pokud mají rodiče vysoký cholesterol v krvi, 39% dětí ho má také. Nedědí se to geneticky, ale výchovou - jsou to rodiče, kdo děti učí zdravé nebo nezdravé životosprávě.

Věda a zdravotnictví jde neustále kupředu a reklamy v TV působí dojmem, že léky jsou už opravdu na všechno. Tak jak je možné, že stále více lidí trpí a umírá na kardivaskulární nemoci a rakovinu? Co léčí léky na vysoký krevní tlak, které člověk bere nadosmrti?

Co se jasně prokázalo v praxi i studiemi, nejefektivnějším "lékem" (přestože to není Lék s velkým L) je změna životního stylu, výživy. Kdo to pochopil, prodloužil a zkvalitnil si život.

neděle 4. října 2009

Principy úspěšného vyjednávání

Jedno ze základních (prvních) pokušení člověka, lépe řečno jeho ega, je touha vládnout všemu, stát se bohem.  Dějiny lidstva jsou toho plné. Je toho plná i manažerská praxe: důležitá, ale i nepodstatná jednání, se zaseknou a nesnesitelně protáhnou kvůli jedné nebo více stranám zaskopaných ve svých pozicích, odkud není ochota povylézt a na okamžik nahlédnout na celou situaci z jiného úhlu než: musí být po mém!

Je to těžké - sám na tom pracuji a dnes, když se dívám zpět - ach jo, já jsem musel být nesnesitelný... Ale člověku se to všechno vrátí:-)

Proto je zajímavé poslouchat myšlenky a zkušenosti prof. Williama Uryho z Harvardské univerzity a českého odborníka v oblasti vyjednávání Vladimíra Nálevky. Prof. W. Ury je poradce vrcholných manažerů, radí politikům, účastnil se např. jako poradce vyjednávání mezi Izraelem a Palestinci.

Jaký je tedy nejefektivnější způsob vedení firmy, státu, skupiny? Jak řídit konfliktní situace? Kam lidstvo dospělo v soužití za tisíce let? Nyní s moderními technologiemi v kapse a s dosahem teleskopů hluboko do vesmíru? Jak vést jednání, kde se zdánlivě žádné shody nebo dohody dosáhnout nedá?

V. Nálevka podstatu shrnul do čtyř základních principů:
  1. Soustřeďte se na (společné) zájmy, nikoliv pozice (win-win - výhra pro oba)
  2. Využívejte objektivních kritérií
  3. Společně s partnerem rozviňte více alternativ, vedoucích k cíli (vzájemně výhodných alternativ)
  4. Oddělte lidi od problému - neboli tvrdě k problému, ale měkkce k lidem

Čili: člověk může jít tvrdě za svým (tj. poziční způsob), ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti vztahů a z hlediska efektivity je nejlepší volbou kooperativní způsob, tj. pojďme najít cestu, kde získáme oba.

Příklad pozice vs. zájem:
  • Pozice = otevřené nebo zavřené okno; buď a nebo. 
  • Zájem = "Proč chci otevřené okno?" - "Aby se nám dobře dýchalo." - "Proč chceš TY zavřené okno?" - "Protože nechci nastydnout." - Klíčová otázka zní: jak zajistit, aby se dobře dýchalo a zároveň nenastydnout???

Jako zásadní a inspirativní mi přijde myšlenka: "Ten druhý není ten, kdo stojí mému úspěchu v cestě."

Celé mi to připomělo Diagram řešení konfliktů z Teorie omezení, čili:
  1. Najít společný cíl za rozdílnými osobními zájmy (v našem příkladě: aby nám tady v místnosti bylo příjemně)
  2. Pak společně s partnerem hledat chybné předpoklady v názoru, jak cíle dosáhnout (např. opravdu nastydneme, když necháme okno pootevřené?) a zasunout na jejich místo fakta (zároveň respektovat, že člověk je bytost iracionální a může trvat na nějakých svých pocitech)
  3. Najít společně kroky, které nás nakonec dovedou ke společnému cíli, případně 
  4. Udělat kompromis (př. budeme větrat po hodině nebo během přestávky) 

Zajímavé bylo, že Nálevka stále používal slovo partner nikoliv protivník nebo "druhá strana"... To je podle mě zásadní: co nás opravňuje si myslet, že něco víme lépe než ten druhý? Nebo že ten druhý dělá všechno pro to, aby nám nebo firmě uškodil? Nedělá to snad ze stejně dobrého přesvědčení, jako my?

Já jsem skutečný posun v komunikaci udělal až v okamžiku, kdy jsem šel do diskuze s tím, co nás spojuje, ne co nás rozděluje; že to vlastně ten druhý myslí dobře a jen si nerozumíme; soustředím se na lásku jako univerzální smysl a cíl, který je jako hybná síla pod celým vesmírem a za naším bytím, což mi pomáhá na chvíli poodstoupit, vymotat se z pokušení ega... Ale někdy je to sakra těžké:-)