Pro vegetariány: o nedostatku proteinu

Když jsem před 4. roky dostal od Terezky první koktejl, byl jsem dost skeptický. Herbalife jsem si pamatoval jako nějaké produkty na hubnutí, navíc s nějakou pochybnou minulostí. A tak jsem se - věrný svému přesvědčení - pustil do studování výživy a hledal důkazy pro nebo proti. Naštěstí se můj zdravotní výsledek dostavil dřív, než jsem byl schopný si zopakovat a pochopit základy biologie člověka...

Po 4. letech se pořád nestačím divit, jak šílený a neuvěřitelný systém je lidské tělo a kolik starostí jsem si ušetřil tím, že jsem zanechal svých naivních pokusů o zdravou výživu a nechal to na těch, kteří se tím zabývají 30. let.

Tak třeba proteiny. Absolutní základ. Nedávno se můj kamarád Dave vrátil z preventivní prohlídky s velice smutným obličejem - má nedostatek proteinu (známý to problém vegetariánů) a doktorka ho přesvědčovala, ať zanechá hloupostí s vegetariánstvím a začne jíst maso. Čím je problém způsoben?

Protein rostlinného původu je sice lépe stravitelný, ale:

• Nemá dostatek určitých esenciálních aminokyselin.
• Má nižší Index Bilogické Hodnoty (IBH).

Což v důsledku znamená, že je třeba kombinovat více zdrojů a zařadit větší množství proteinu (než tabulkových 70-80g) do stravy vegetariána.

Esenciální aminokyseliny
Předesílám, že se záměrně dopouštím nepřesností a neúplností, abych co nejvíce zjednodušil tento článek. Teď k problému:

Lidské tělo se skládá z buněk. Vlasy, kosti, kůže, svaly, neurony, vše. Základem buněk jsou - proteiny. Proteiny se skládají z aminokyselin. Existují aminokyseliny, které si tělo neumí vytvořit samo a ty se nazývají esenciální aminokyseliny. Čím vyšší je poměr esenciálních aminokyselin k ne-esenciálním, tím je zdroj proteinu označován za kvalitnější. (Samozřejmě, že existují doporučené dávky esenciálních aminokyselin, které je třeba sledovat, a také se objevují názory, že je třeba dodávat i další potřebné aminokyseliny... No je to složité.)

Za kvalitní (a tradiční) zdroje proteinu se považuje mléko, vejce a maso. Bílkoviny rostlinného původu mají často nedostatek určitých esenciálních aminokyselin - aha!

Nejím maso!
Jenže pokud je člověk vegetarián, tak maso vypadává ze hry - což má na druhou stranu pozitivní zdravotní důsledky:

• Maso zatěžuje trávicí trakt (prokázaná souvislost s rakovinou tlustého střeva u lidí, kteří jí pravidelně červené maso a nebo nemají dostatek vlákniny).
• Je zdrojem tuku, zatěžuje játra a ledviny.
• Do těla dostáváme další odpadní látky.

Kontroverzní mléko
Mléko je také poměrně kontroverzní:

• Existují studie pro a proti (viz např.: http://en.wikipedia.org/wiki/Milk).
• Spousta lidí je alergických na kasein a laktózu.
• Je minimálně na zváženou, proč jsme jediný druh, který v dospělosti pije mléko - primárně určené k výživě mláďat. Všechna mláďata krom lidského dítěte přestávají pít mléko v okamžiku, kdy jsou schopny jíst tuhou potravu.
• Mléko obsahuje stejné množství vápníku, jako např. sojové maso, nebo méně než některé luštěniny.  
• Mléko zahleňuje tělo (krk, střeva). 

Sám jsem si vyzkoušel na sobě - vynechal jsem na 1 měsíc jakékoliv mléčné výrobky. Rozdíl je znát.

Tak vejce doktore!
Takže zůstávají vejce: jenže pro denní příjem proteinu (např. 80g) by bylo nutné sníst 10-13 vajec denně. No a to máme kalorie, cholesterol, a tak dále a tak dále... Takže zase komplikace.

Index biologické hodnoty
No a to jsme teprve u esenciálních aminokyselin. Dalším faktorem kvality je (nepřesně řečeno) využitelnost proteinu ze zdroje (podrobně viz: Výživová hodnota bílkovin). To vyjadřuje tzv. Index Biologické Hodnoty (IBV). Jednoduše řečeno, kolik je tělo schopno proteinu efektivně využít - např. pšenice nebo luštěniny mají relativně  dost proteinu, ale nižší (cca poloviční) IBV. Množství esenciálních aminokyselin a hodnota IBV zajímavě vzrůstá kombinací různých rostlinných proteinů (např. pšenice a sója), ale jejich množství musí být "tabulkově" daleko vyšší!

Pro ukázku - biologická hodnota některých potravin:

• Syrovátka: 101 - 104
• Vaječná bílkovina: 92 
• Sojová bílkovina: 80 
• Kasein (tvaroh): 68 
• Obiloviny: 51 
• Rostlinné bílkoviny průměr: 50

(Zdroj: http://www.stepup-fitness.cz/download/vyziva/bilkoviny.rtf)


Nejjednodušší řešení
Po několika hodinách pátrání jsem poměrně vyčerpaný a znuděný. Takže když si teď srovnejte komplikovanost výše uvedeného (a to jsem to celé maximálně zjednodušil!) a toho, že si během 25 vteřin udělám koktejl Formule 1 s extra proteinem Formule 3 a mám požadované množství proteinu (kompletní seznam esenciálních aminokyselin) v optimální hodnotě + kompletní výživu: denní dávku vlákniny, vitamínů, minerálů, atd. A to se vyplatí.

P.S.
Taky se snažím nejíst maso (přestalo mi chutnat) a nedostatkem proteinu netrpím - že by to fungovalo? :-)

Hubnutí ve skupině pod vedením trenéra je efektivnější

Další zajímavá zpráva na BBC (Weight-loss schemes help patients 'more than the NHS') o aktuálních výsledcích výzkumu v oblasti hubnutí: studie z Velké Británie, Austrálie, a dalších zemí ukazuje, že hubnutí ve skupině s pomocí trenéra je efektivnější, než hubnutí podle lékařské diety. Lidé, kteří prošli profesionálními kurzy ve skupině zhubli 2x více, než lidé, kteří hubli sami nebo s pomocí lékaře podle konvenční diety.

Opět objektivní potvrzení naší zkušenosti s kurzem Krotitelé tuků. Pozor, po prázdninách začíná nový kurz: http://www.krotitele-tuku.net/13-tydenni-kurz

Vitamín D

Občas slyším námitku, že v koktejlu Herbalife Formule 1 je příliš mnoho toho nebo onoho vitamínu. A že je to zbytečné a že přece od toho jsou doporučené denní dávky vitamínů a ty není třeba překračovat. Není vitamín jako vitamín.

Tak tedy jeden příklad: nedávno byla publikována studie, která uvádí souvislost mezi nízkým množstvím vitamínu D a Parkinsonovy nemoci.

Studie 3000 lidí během 30. let ve Finsku zjistila, že lidé, kteří měli nejnižší úroveň "slunečního vitamínu" měli až 3x vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy nemoci.

"Sluneční vitamín" se mu říká proto, že vzniká v těle, když je kůže vystavena působení slunečních paprsků. Nicméně se vyskytuje i v jistém druhu jídla: ryby, mléko, cereálie. Když lidé stárnou, jejich kůže je méně a méně schopná produkovat vitamín D.

Už dříve se vědělo, že vitamín D pomáhá v získávání kalcia a formování kostí. Výzkum nyní ukazuje daleko významnější roli vitamínu v těle, např. regulování imunitního systému a vývoj nervových buněk systému.

Doporučená denní dávka vitamínu
Odborníci navrhují zvýšit současnou cílovou dávku vitamínu D. Nicméně zatím nikdo neví, jaká úroveň je optimální a kdy je dávka toxická.

Zkrátka, naše poznání není úplné. Zdá se, že jsme stále na začátku. Je to vývoj, dynamika. Normy a tabulky se ale tváří staticky, jako že "nějací odborníci" to přesně ví.

Moje osobní zkušenost je taková, že jsem se díky koktejlu před 4. roky postavil na nohy a dodnes mám já a další klienti od Terezky další pozitivní zkušenosti a výsledky - to je pro mě v tuto chvíli podstatné.

(Samozřejmě výživný koktejl Formule 1 obsahuje mimo jiných i vitamín D a to 2.5µg na 1 porci.)

Oficiální zpráva, která vyšla na BBC: http://www.bbc.co.uk/news/10601091

Řešení příčin nebo zastírání příznaků?

Součástí našeho já jsou programy a návyky, které jsme získali z našeho okolí, především od rodičů, jako jakési vzory chování, často spuštěné jako nevědomá reakce. Jeden z velmi hluboko zakořeněných návyků (poznám jej podle intenzity a návratu do pocitu dítěte) je strach z nemoci a následná reakce na vypuklou nemoc: honem k doktorce pro léky...

Tak jsem nedávno se svým "návykem" reagoval na horečku: měl bych jít ihned na pohotovost (byl víkend), nebo alespoň pro prášek do lékárny... Ovšem byl jsem sám a značně zesláblý. Terezka mě přes telefon svou zkušeností a hlavně - bez podobného návyku - motivovala: vydržet alespoň chvíli s horečkou, je to přirozený fyziologický proces těla - pokud netrvá týden :-) "Ale co když je to zánět? Neměl bych jít k doktorovi?" ozvalo se dítě. "A co se stane? Dá Ti širokospektrální antibiotika, nebudeš vědět nic a dva měsíce se z toho budeš dostávat..." A tak jsem vydržel. V pondělí jsem probudil s nejkrásnějším pocitem, jaký jsem kdy zažil. Samozřejmě jsem propotil veškerý textil, co byl doma a co 30min psal sebelítostné SMS své manželce :-)

Navíc se následně podle průběhu ukázalo, že se jednalo o další fázi detoxikace, čili očištění organismu, což bych léky zastavil nebo alespoň znovu zatížil organismus.

Materialistická koncepce fungování světa a následná interpretace člověka a jeho psýché jako biologický stroj vede - dle mého - k chybnému závěru, že se dřív nebo později najde lék - prášek - na všechny problémy. A stejně jako Microsoft záplatuje svými pravidelnými aktualizacemi náš počítač, tak jsou prášky "oprava" chyby v těle - mysli. Kromě mylného předpokladu na počátku je tady ale daleko horší důsledek: delegace vlastní zodpovědnosti na druhou osobu nebo instituci - lékaře a vědu.

A pár dní poté jsem četl podobné téma na blogu MUDr. Jan Hnízdila: Společnost "na prášky". Hnízdil je internista a rehabilitační lékař, mimo jiné autor knihy Bolesti zad: mýty a fakta, kde píše:

Do ordinací přichází denně více než osmdesát procent pacientů s bolestmi zad, jejichž příčinu se nepodaří objasnit ani těmi nejmodernějšími prostředky lékařské techniky. Stejně tak svízelná a neúspěšná je pak i následná léčba. Na jejich vzniku se totiž podílí řada faktorů ústících do chronického přetížení možností organismu, stresu, jehož synonymem je i sedavý životní styl, nedostatek aktivní regenerace, případně nadváha. Východiskem z těchto obtíží pak v drtivé většině případů není užívání léků a opakované návštěvy lékařských specialistů, nýbrž právě komplexní psychosomatický přístup objasňující skutečné příčiny obtíží, motivující pacienty k využití vlastních zdrojů a k aktivnímu přístupu v péči o vlastní zdraví. ...

Poznámka závěrem: tento názor neznamená, že nepotřebujeme doktory nebo léky. Jde jen o zamyšlení nad posunem významu a způsobem využití - zneužití. Řešíme příčiny a žijeme smysluplně, nebo pohodlně přenášíme vlastní zodpovědnost jinam?