Přeji Vám krásný den milí čtenáři a sportovci.
Dne 29.6.2013 se uskutečnil druhý ročník závodu pro každého pod vedením wellness centra RADOSTI.
Herbi Cup.
Jedna se o akci, kterou vymyslela parta nadšených víkendových sportovců, kteří chtějí jíd
příkladem, motivovat lidi ke sportovním výkonům, aby se zlepšovali a hlavně aby měli radost sami
ze sebe a z prožitého dne.
Závod se koná ve Frenštátě pod Radhoštěm. Start a cíl je na parkovišti u hotelu Vlčina a trať vede přes zdejší horečky, kde jeden okruh má 6 km a převýšení 400 m.
Účastník si může dle svých sil určit zda poběží, půjde chůzí, bez holí nebo s holemi, nebo bude kombinovat různé styly, i to, jestli se zúčastní 1 kola 2 kol a nebo 3 kol. Cílem závodu není zaběhnout co nejlepší čas a být první v cíli, ale časově se procentuálně co nejvíce zlepšit do dalšího ročníku a to na daný počet kol, který si závodník zvolí.
Dále máme specialitu, která široko daleko nemá obdoby. A to že máme během závodu speciální porotu, která hodnotí tři disciplíny, kterých se mohou účastnit všichni závodníci a to nejzajmavější průběh cílem, největší výkřik a nejpovedenější grimasa. A tři účastníci, kteří nejkreativněji splní dané disciplíny, jsou odměnění.
Tak a jak to letos vypadalo?
Nemohu Vám zde napsat neutrálně, jak to probíhalo, ale napíšu, jak já jsem to prožíval a co jsem cítil. Ač cely týden nasvědčoval tomu, že počasí se nám asi moc nevyvede, tak nakonec nemohlo být lepší a ideálnější běžecké počasí. Kolem půl druhé jsme se začali scházet u Vlčiny a týmově připravovat vše proto, aby bylo vše pro účastníky zajištěno a dostalo se jím všeho, co si zaslouží. První na řadu muselo přijít nachystáni startovní a cílové čáry. O to se postaraly naše šikovné asistentky a nutno říci že se jím to náramně povedlo a prokázali svůj výtvarný talent. Dále bylo nutné nachystat registrační prostor, kde se bylo třeba zaregistrovat a účastník dostal liftoff na podporu pozornosti a energie během závodu dále izotonický nápoj na doplňování elektrolytu na trati. O to se staral další tým a šlo jim to více než skvěle. V 14:45 jsme si udělali krátkou prezentaci o tom kdo jsme, kde jsme se dostali, jakého závodu se to účastníme a kudy vede trať. Mezi tím se někteří z nás protahovali a připravovali na daný výkon. Vše jsme si tedy vysvětlili a pomalinku se chystali na startovní čáře. A v 15:05 hod to vypuklo.
Mohutným pokřikem FííííííííT KLUB jsme odstartovali druhý ročník HERBICUPU a mnozí z nás vyběhli a další vyšli. Ani jsem se nenadál a tep srdce se zvýšil, dech se prohloubil a nohy začaly naslouchat dechu a tělu. První část trati směřovala k Janíkovi a od něj po serpentýnach dolů kde byla první prověrka, jak člověk umí pracovat s dechem a naslouchat tělu. Dále jsme pokračovali směrem pod skokanské můstky, vyběhli jsme pod parkovištěm a začalo první stoupání do kopce kolem lipky, kde se ukázalo, jak člověk umí využívat svou váhu k podpoře výběhu do kopce. Dál jsme pokračovali kolem zahrádek a vyběhli jsme u známého podniku 69. A tam to začalo. Čekal nás dlouhý a táhly kopec na louku pod Javorník. Zde každý volil jinou taktiku a techniku. Někteří běželi ostatní šli. Ač to byla namáhavá část trati, na hoře nás hned čekala zábava a odměna. Za poslední zatáčkou stoupáni, na nás vykoukly a mávaly dvě krásné slečny, které se na nás usmívaly, povzbuzovaly a nabízeli nám
občerstvení. A hlavně na jejich stanovišti probíhala jedna s disciplín a to nejzajímavější grimasa.
Musím říci dle fotek, které pořídily a já následně viděl, že se opravdu musely pobavit a všechny
závodníky chválím za předvedené ksychtíky a zábavu během závodu. Od této zábavy a osvěžení jsme
pokračovali dále a to po hřebeni horeček k Rekovicím a dále po asfaltové cestě zpět na Vlčinu kde
jsme měli znovu občerstvení a další dvě disciplíny. A toto kolečko já osobně proběhl třikrát, tak jak
minuly rok.
Minulý rok jsem celkem dané tři kolečka protrpěl a zaběhl jsem je za 2:04:00 a hned v cíli si dal cíl
na další rok, že to zaběhnu pod 2h. A to se stalo! letošní ročník jsem zvládl za 1:54:30h. Ale nic nejde
samo. Byla doba, kdy pro mě bylo slovo sport sprosté slovo a jako sport jsem bral hospodu. Říct mi
někdo ještě dva roky zpět, že se budu těšit a užívat si běhu v přírodě, tak se mu vysměji a pozvu ho
na panáka. Ale přišla doba, kdy jsem si sám v sobě řekl, že by bylo dobré něco změnit a začít se hýbat.
Upřímně říkám, že začátky nejsou jednoduché a člověka nebaví. Všechno ho bolí, nemůže kolikrát
dýchat, píchá ho tam, kde si to nedovedl ani představit a ráno má pocit, že si zavolá jeřáb, aby ho
zvedl z postele. Ale řeknu Vám ještě něco. Jestli se rozhodnete a začnete a začátky vydržíte a půjdete
dál a dál, tak přijde výsledek. Dostanete se do fáze, kdy Vám nebude dělat problém uběhnout 5 nebo
10 km a to úplně s přehledem. Budete vědět, že po tělu mužete chtít něco co jste nikdy nemohli.
Zažijete pocit zadostiučinění pocit štěstí a radosti. Bude naslouchat svému dechu a tělu. Přijdete
na věci, o kterých jste před tím neměli ani ponětí. A zlepší se Vám i běžný život. Opravdu to stojí
zato. Jsem kluk, který dva roky zpátky vyšel menší kopeček na náměstí a byl s toho zadýchaný. Kluk,
který své volno trávil v hospodě a nebo na posteli. Kluk, který nechápal, k čemu by měl sportovat.
A dneska!!! Účastním se závodů, který má délku 18km a převýšení 1200m a to úplně s přehledem.
Čas strávený na trati si užívám a raduji se. A těším se na další, který už teď si určuji, že zaběhnu za
1:45:00. Protože to je závod o tom, abychom jsme se zlepšovali. A já se zlepšovat chci! A když jsem to DOKÁZAL JÁ TAK TY TAKY.
Jak každý z nás doběhl, tak jsme dostali Endurance na okamžitou regeneraci svalstva a ještě na pak
proteinovou tyčinku. Všichni jsme si tedy uběhli to, na co jsme se cítěli a nastalo vyhlašování. Každý
z nás dostal účastnický list s časem a do příštího ročníku se můžeme zlepšovat. Letošního ročníku se
zúčastnilo 7 sportovců o zlepšení a nutno říci, že se zlepšili všichni. Nejlepšího zlepšení na jedno kolo dosáhla Hanička a to o 64%!!!! A nejlepšího zlepšení ve třech kolech dosáhl Radim a to o 23,6%. Velká gratulace vítězům a ještě větší všem zůčastněným sportovcům bez kterých by to nebylo ono.
Dále pak následovala tradiční zábava a opékaní na rekovicích kde byla príma parta a ještě větší
zábava a kde jsme se dozvěděli spoustu užitečných a cenných rad. A samozřejmě nechyběl ani sem
tam nějaký ten vtípek.
Tak a to je vše a těším se na příští ročník a na to že se tam spolu potkáme.
Sportu zdar a radosti obzvlášť.
