Spotřebitelská informovanost

Vtipný článek o spotřebitelské důvěřivosti http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=359 tentokrát na téma bebe dobré ráno:-) Takže dobré ráno.

Článek rozebírá prohlášení výrobce, že: „Be Be Dobré ráno s jogurtem Vám přináší jedinečnou kombinaci živých jogurtových kultur a vlákniny, která přispívá k Vašemu dobrému trávení!“ Jak je v článku uvedeno, definice jogurtu je poměrně přesná a dá se snadno pochopit, že slůvko "jogurt" působí jako magické zaklínadlo na spotřebitele spíše než skutečnost. Co mě ale zaujalo více, je množství prohlašované vlákniny: "1 balení o hmotnosti 50 g je vlákniny jen 1,8 g (= 5 % doporučené denní dávky). Tak málo vlákniny má i obyčejný bílý rohlík nebo hambrurgerová houska."

Další vtipná reklama je Actimel: 70% imunitního systému je ve střevech. Je super, že reklamní masáž se orientuje na zdraví, ale zkusme vnímat celek: actimel jsou živé kultury, pro-biotikum, a co potřebuje "život"? Zkusme to vzít od začátku: 

"Celkem ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30-40 nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo." ... "Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, připravují imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a v neposlední řadě produkují vitamíny (B12 a K). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků." viz  http://cs.wikipedia.org/wiki/Střevní_mikroflóra

Fajn, ale je to opravdu tak jednoduché, že stačí "pozřít" šikovné bakterie? viz http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/functional-foods/artid/mikroflory/ "Zachování životnosti bakterií nejen v potravině nebo doplňcích, ale i v zažívacím traktu a dále zajištění identity použitých mikroorganismů. Tyto probiotické mikroorganismy jsou buď aerobní, nebo anaerobní a v lidském zažívacím traktu existují podmínky, které brání jejich přežití, např. kyselé prostředí v žaludku, sekrece žluči a přítomnost různých střevních bakterií. Jednou z možností překonání problémů je přídavek vlákniny, která tvoří nestravitelnou složku potraviny, ale je využívána probiotickými mikroorganismy. Tyto složky potravin jsou označovány jako "prebiotika".

Jíte probiotika zbytečně? Jíte dost vlákniny? Jak víte, že jíte dost vlákniny? Já to vím;-) 

(O)mega ryby

O víkendu jsem měl zajímavou diskusi na téma ryby a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Rychlovka, základní informace a fakta jde zjistit zde: http://vitaminy.doktorka.cz/rybi-tuk-aneb-omega/, vysvětluje zásadní skratky EPA a DHA, které jsou na štítku u doplňků.

Co jsou esenciální aminokyseliny se dočtete zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Esenciální_aminokyselina: "...jsou takové aminokyseliny, které živočišný organismus nedokáže syntetizovat de novo a musí být do organismu dodávány s potravou."

Víme, že je dobré jíst ryby; dobře to shrnuje tento článek http://www.svet-kucharu.cz/Okenko-odborniku-P42.html. Body k zamyšlení před tím, než začnete konzumovat ryby denně:

• Znečištění moře (kdo si již nepamatuje, tady je článek o rtuti v rybách http://www.novinky.cz/clanek/108888-rtut-v-nekterych-rybach-muze-skodit-zdravi.html) => nečistoty a toxiny, které jdou do vašeho těla a u typického moderního člověka (s nedostatkem vlákniny a vody) v těle i zůstává - mrkněte na MUDr. Pálovou http://video.google.com/videoplay?docid=-1146427219461739653&hl=en 
• Kvalita masa ryby a množství nenasycených mastných kyselin závisí na pohlaví, stáří a samozřejmě druhu ryby - viz google
• Genetika zasahuje - snaha vypěstovat ryby rychle a levně vede k nežádoucím efektům - další zněčištění, nižší kvalita masa a rybího tuku, atd. - viz http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004012138   

Dostal jsem od sestry otázku, proč je Herbalifeline tak drahé; inu protože je vyroben z pravých ryb, žijících v hlubinách moří (daleko od pevniny = znečištění) a zmoha druhů (dosažení lepšího poměru omega3-6). 

Pro anglicky čtoucí zde článek, kde nositel nobelovy ceny Lou Ignarro vysvětluje význam omega 3-6 pro vaše srdce.

Ještě k chování u dětí

V Reflexu 33/2008 vyšel článek o hyperaktivitě s poruchou pozornosti http://reflex.cz/Clanek33344.html, který mě zaujal nejen proto, že je to můj příběh:-), ale zaujalo mě následující (narazil jsem i na stejné závěry v jiných zdrojích):

"Cesta ke zlepšení většinou začíná návštěvou psychiatra, který pomocí rozhovoru a testů poruchu diagnostikuje. Předepíše-li prášky "na uklidnění", například anxiolytika, hyperaktivita se sice může snížit, avšak dítě se může stát flegmatické a porucha pozornosti zůstává nezměněna. V jiných případech se stav dokonce celkově ještě zhorší." 

Cesta k alternativě: "V USA berou psychostimulancia milióny dětí a mnohým tyto přípravky doslova mění život. Píše se o tom v článku Léčení hyperaktivní poruchy: vyhledávání bezlékových řešení, otištěném v deníku International Herald Tribune (dále IHT) z devatenáctého června. U třetiny takto léčených dětí se objevila snížená chuť k jídlu, bolesti břicha, ztráta hmotnosti, nespavost a změny osobnosti. V deseti procentech z nich bylo možné hovořit o vážných dopadech. Rodiče však nejvíce znepokojilo, když Úřad pro kontrolu léků a potravin v roce 2006 nařídil, aby stimulancia Adderall, Ritalin a Concerta obsahovala varování před rizikem náhlého úmrtí, infarktu a halucinací. Vše dohromady přispělo k tomu, že dvě třetiny amerických dětí s ADHD nyní podstupují některou z forem alternativní léčby.

Nejběžnější je změna složení stravy: vynechání cukrů a průmyslově zpracovaných potravin s chemickými barvivy a konzervanty, u nás přezdívaných "éčka". Studie, v jejímž rámci jedna skupina dětí šest týdnů pila nápoje s průmyslovými aditivy a druhá placebo nápoj nebo pití s aditivy jednou po dvou týdnech, prokázala zvýšení hyperaktivního chování u první skupiny. Americký článek neuvádí, že "éčka" mohou u dětí s ADHD vyvolávat například ekzémy, průduškové astma či alergie.

Co však zmiňuje, je naděje na příznivé působení některých potravinových doplňků, jako třapatky nachové, jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), kořene ženšen či nenasycených mastných kyselin obsažených v rybách a rybím tuku."

A konečně návrat k celistvému vnímání člověka: "Ukazuje se, že u psychických poruch se velmi často dobře uplatňuje holistický, tedy celostní přístup, citlivé zvážení a nasazení všeho, co může pomoci. Ať je to pilulka, doplňkový přípravek, nebo nějaké cvičení, ale i péče, starost a láska blízkých. Je to o to důležitější, že se při podcenění mohou přidružovat další psychické poruchy."

Nejen u psychických poruch - medicína jde cestou reaktivní, tzn. vznikne problém, co teď s ním. Což má samozřejmě svůj význam, ale efektivnější je problémům proaktivně předcházet, než na ně reagovat - některé zajímavé souvislosti vystihuje pediatrička MUDr. Pálová http://video.google.com/videoplay?docid=-1146427219461739653&hl=en  

Curkovka a nadváha

Maminka mi nevěřila, že cukrovka souvisí s nadváhou/obezitou, tak jsem při té příležitosti vyhledal následující:

"Cukrovka (diabetes mellitus) 2. typu, neboli na inzulínu nezávislá – se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 45 let. Asi 80 – 90 % pacientů s cukrovkou 2. typu trpí nadváhou či obezitou." A dále: "Jelikož obezita se stává problémem stále mladších lidí, čili i dětí, cukrovka 2. typu se bohužel stále častěji vyskytuje i v mladším věku, než bylo obvyklé. Podle odhadu IDF (Mezinárodní federace diabetu) je na světě asi 140 000 000 diabetiků 2. typu, což je přibližně 92 % ze všech lidí s cukrovkou."

http://www.obezita.cz/obezita/rizikove-faktory/diabetes-cukrovka/

Jídlo a chování

A tady je rozhovor na ČRo s Mudr. Šrámem http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00779257.mp3, který se zabývá výživou, zajímavé body: 

1. Známé studie, ale přece jen: západní svět ma velký problém s rakovinou tlustého střeva, příčina: málo vlákniny -> funknční potraviny zvyšují množství vlákniny (jsou studie, které ukazují závislost mezi červeným masem a pravděpodobností rakoviny tlustého střeva).
2. Food & Mood: nejen jestli jsme najezení nebo hladoví ovlivňuje naší náladu, ale co jíme ovlivňuje nálady a deprese, entuziasmus -> pozoruji u sebe a teď u taťky zklidnění, přestože se dál pohybuju ve stresovém prostředí
3. Omega 3,6 (nenasycené mastné kyseliny - Herbalifeline - desítky druhů mořských ryb, bez konzervantů a toxinů): děti, které jí vice Omega 3,6 mají lepší intelektuální výsledky ve škole a v dospělosti, lépe se jim vyvíjí mozek (BTW před nějakou dobou jsem viděl pořad BBC, kde byla teorie, že skok mezi člověkem "tupým" a "chytrým" souvisel s tím, že se před-lidi přestěhovali k moři)

No a co školní jídelna? Jak přispívá k soustředění a učení dětí ve skole? Viz pořad Českého rozhlasu, mluví tam certifikovaná:-) odbornice na výživu a obezitolog: http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00774020.mp3 Dá se tam uslyšet fragmenty toho, o čem mluvíme.

Co mě bodovitě zaujalo:

1. Zmiňuje konkretní studie co se týče výživy

2. U děcek problematika výživy => alergie, poruchy chování

3. Vztah genetiky a obezity: dříve 60% - genetika, 40% - návyky ve stravě (životní styl), v posledních letech se poměr obrací

4. Skladba stravy ve školních jídelnách pořád podle norem před revolucí => mouka (tedy cukry), cukry, živočišné tuky, hanebně málo rostliné.

Malnutrice

Podvyživené nejsou jen vyzáblé děti v africe, ale podvyřivení mohou být i obézní lidé. Podvýživa má totiž obecnější definici:

"Podvýživa je definovaná jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se jedná o nedostatek základních živin (bílkovin, sacharidů a tuků), stejně tak jako dalších makro- i mikronutrientů (jako jsou např. sodík, draslík, hořčík)" 

Viz http://www.rozhlas.cz/lekari/podvyziva/_zprava/494614. 

Obézní děti, které vykazují podvýživu, jsou živené skroby, rýží, cukry, tuky, ale mají nedostatek proteinu: http://media.rozhlas.cz/_audio/00781923.mp3

Ještě téma hlad a nasycení

Ještě k předchozímu tématu hlad: toto je dobrá adresa: http://www.rozumnehubnuti.cz - stojí za tím doktoři/doktorky ze Stop obezitě, ze které jsem už dost čerpal. Tento článek http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=328 zminuje studie, které - cituji - "prokazují přesný opak – bílkoviny  mají vysoký sytící efekt a brání přejídání." - viz poznámka v příspěvku níže (někteří "sacharidoví borci" si to stále odmítají připustit:-). A tady ještě článeček demonstrující komplikovanost nasycení (kombinace potravin => enrgetická denzita): http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=63. 
    Je tady například užitečná tabulka složení potravin: http://www.rozumnehubnuti.cz/?page_id=5 a tady Glykemický index potravin (nejednoho Čecha překvapí GI vařených brambor a piva): http://www.rozumnehubnuti.cz/?page_id=27

Jak vzniká hlad

Náhodou jsem se potkal s tímto jednoduchým článkem http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=29648&id=3, který docela jasně vystihuje situaci proč a jak vzniká hlad - a proč sacharidová bomba v podobě tyčinky vede paradoxně k většímu hladu a že je dobré kombinovat s potravinou s nízkym glykemickým indexem (a protein, který taky sytí, který je zakladním stavebním prvkem všech buněk a tělo ho neumí vyrobit) + vláknina => koktejl + protein + bobulky.