Olivový olej pomáhá v prevenci před mrtvicí

Nová studie naznačuje, že olivový olej může fungovat jako prevence před mrtvicí u pacientů nad 65 let.

Studie byla provedena na vzorku 7000 lidí ze tří francouzských měst během posledních 5 let.

Reference: Olive oil 'helps prevent stroke'

Cukrovka jako ukázka, co nás stojí parazitní životní styl

"Žít zdravě je drahé, na to nemám peníze." Názor, se kterým se setkávám bohužel docela často. Nicméně tato krátkozrakost nás stojí daleko více peněz, které ale nejsou vidět - tudíž nás netrápí.

Vezměme si jako příklad cukrovku: za posledních 30 let se počet pacientů zdojnásobil (viz studie britských vědců: Cukrovkou už trpí 347 milionů lidí. Za 30 let se zdvojnásobil počet nemocných), což podle studie znamená, že se v současnosti na celém světě zaplatí za inzulin a další léky 22 miliard liber (600 miliard korun), v roce 2015 už to bude 30 miliard liber (820 miliard korun).

Pokud nevytvoříme lepší programy, které by u pacientů odhalovaly zvýšenou hladinu cukru v krvi, a nepomůžeme těmto lidem hlídat si váhu, cukrovka bude i nadále hlavním břemenem pro zdravotnické systémy na celém světě,

varoval jeden z autorů studie Majid Ezzati.

Při současné postupující krizi zdravotních systémů jak v USA tak v Evropě je jasné, že jediné řešení je neinvestovat miliardy do hašení požárů, ale investovat do prevence u každého člověka.

Studie: Antioxidanty jako prevence astmatu

Další studie, potvrzující zkušenosti o síle vlivu životního stylu na civilizační nemoci z praxe:

Souhrn: Ve studii zahrnující 47 pacientů s astmatem a osob stejného věku bez astmatu bylo zjištěno, že u astmatických pacientů oproti zdravým došlo k výraznému snížení hladiny / byl redukovaný glutathion, alfa-tokoferol, glutathion peroxidázy, celkově byl nižší jejich antioxidační status, naopak měli vyšší úroveň superoxidu dismutase, lipidových peroxidů, dusičnanů a vyšší úroveň oxidačního poškození DNA. Tyto výsledky naznačují, že "... oxidační stres a chybná úroveň antioxidantů by mohly představovat hlavní faktor v patogenezi astmatu."

Reference: "Oxidative Stress and Antioxidant Status in Saudi Asthmatic Patients," Al-Afaleg NO, Al-Senaidy A, et al, Clin Biochem, 2011 Feb 11; [Epub ahead of print]. (Address: Biochemistry Department, Science College, King Saud University, P.O. box 22452, Zip code 11495, Riyadh, Saudi Arabia. E-mail: afafelansary@yahoo.com ).

Studie: Vitamín D snižuje krevní tlak

Nezřídka se stává, že klienti s nadváhou, kteří dlouhodobě trpí vysoký tlakem, se po půl ročním programu dostávají do situace, kdy jim doktor sníží léky na snižování tlaku nebo léky musí vyřadit z důvodu naopak nízkého tlaku. Nejde o žádnou vědu - snížení tuků v těle pomáhá nižšímu cholesterolu (vztah jsme probrali v jednom z dřívějších příspěvků) a jak ukazuje studie níže, vztah existuje i na úrovni vitamínů:


Shrnutí: V nové průřezové studii zahrnující 223 lidí byl ukázán vztah mezi solí, aktivitou reninu v plazmě a vitamínem D. Vitamín D se pozitivně podílel na vyrovnání tlaku těchto pacientů s hypertenzí. Autoři studie docházejí k závěru, "Tyto výsledky podporují a rozšiřují dřívější důkazy o tom, jak vzájemné působení soli, RAS, a vitamínu D ovlivňuje tlak při hypertenzi."

Reference: "25-Hydroxyvitamin D is associated with plasma renin activity and the pressor response to dietary sodium intake in Caucasians," Vaidya A, Forman JP, et al, J Renin Angiotensin Aldosterone Syst, 2011 Feb 17; [Epub ahead of print]. (Address: Brigham and Women's Hospital and Harvard Medical School, USA).

Zlepšení zdraví kardiovaskulárního systému u diabetiků

Studie z roku 2010 z Archives of Internal Medicine, která ukazuje sílu změny životního stylu - tentokrát u lidí nemocných cukrovkou 2. typu. Nízkokalorická výživná náhrada jídla v podobě koktejlu a pomoc v podobě vedení ve skupině se dnes prokazují jako velice efektivní nástroje k hubnutí a cestou ke zdraví.

O čem byla tato konkrétní studie: během 4 let byl sledován vliv "zásahu do životního stylu" u diabetiků nemocných cukrovkou 2. typu. A výsledek? Zásah do životního stylu měl zásadní vliv na hubnutí, kondici a zdravotní stav kardiovaskulárního systému u těchto diabetiků. Metoda a detaily studie jsou zde: Long-term Effects of a Lifestyle Intervention on Weight and Cardiovascular Risk Factors in Individuals With Type 2 Diabetes Mellitus.

Jasná budoucnost pro vitamín D

The European Food Information Council nedávno zveřejnil článek A bright future for vitamin D, ve kterém popisuje nové poznatky o významu vitamínu D a jeho nedostatečném příjmu, což jsme již zmínili na našem blogu (viz příspěvek Vitamín D) a o čem mluví nositel Nobelovy ceny Lui Ignaro na svém videu Co dělá nositel nobelovy ceny Dr. Ignarro každý den.

Zde uvedu souhrn několika základních faktů.

Jak vzniká vitamín D:

• Vitamín D můžeme získat z potravy stejně jako si jej vytváří kůže díky slunečním paprskům (proto se mu také přezdívá sluneční vitamín)
• Tělo si tvoří zásoby, které ale obvykle nevydrží v období zimy  

Pozitivní vliv vitamínu D:

• Je naprosto nezbytný pro vstřebávání vápníku a regulaci úrovně vápníku v krvi - nedostatek vitamínu D tedy vede k osteoporóze v dospělosti a křivice u dětí
• Důležitý pro funkci svalů a balance
• Má pozitivní vliv na kognitivní funkce ve stáří, roztroušenou sklerózu, revmatoidní artritida, diabetes a jistý druh rakoviny (prsu, tlustého střeva a prostaty)

V čem je problém a jaké je řešení?

Jaké překvapení, že většina Evropanů nemá dostatečný příjem vitamínu D! Jaké řešení nabízí EUFIC? Vystavovat se slunci (což sebou nese další rizika) a příjem z potravy - vitamín D je např. v tuku z tresčích jater nebo v makrele. Jééénže: jak jsme se již několikrát zmínili, 1. málokdo splňuje denní příjem ryb (proč? - ryby smrdí a jsou v nich kosti), 2. bavíme se tady o znečištěných řekách a mořích - např. velice známý je případ makrely, ve které se objevily těžké kovy.

Jak víte, Terezka je těhotná a rybí tuk (nejen vitamín D) je naprosto kritický pro zdravý vývoj našich dětí. Proč používáme rybí tuk Herbalifeline? Je vyroben velice drahou a unikátní technologií, která zajišťuje maximální bezpečnost, čistotu i dlouhou čerstvost i bez použití chemie.Tuk je z nejkvalitnějších, hlubokomořských ryb.  

Mám pořád chuť na sladké

Honí vás stále "mlsná"? Máte pocit závislosti na čokoládě? Je něco sladkého po jídle součástí vašeho každodenního rituálu? Je to pro vás největší překážka v hubnutí?

Běžné příčiny, proč tomu tak je a jak se z toho ven je velice dobře a jednoduše zachyceno v článku Proč mám pořád chuť na sladké a jak se jí bránit?

1. Únava, stres, nedostatek spánku
Pokud dlouhodobě spíte méně než 5-6 hodin, vaše tělo produkuje "hormon hladu" a sladké je samozřejmě zdrojem rychlé energie (zvedá krevní cukr). Znám to na sobě - když hodně cestuji, pracuji nebo prostě s hlavou plnou starostí špatně usínám, mám pak daleko větší "zátah" na kalorie.

2. Psychika
Stále podceňovaný aspekt, který ve skutečnosti ovlivňuje náš život v drtivé míře - v tomto případě se za tuky může skrývat nevědomá psychická obrana, cukr může kompenzovat nedostatek lásky, přemíra jídla kompenzuje vlastní nepřijetí, nedostatek vnitřní hodnoty, potlačenou životní energii - vnitřní trápení a konflikty "pojídají" tolik energie, že je třeba znásobit příjem z vnějšku. Ale to je je jen zdánlivé.

I když řešení stresu nebo psychickým problémů spadá mimo kategorii zdravého jídelníčku, o to více je třeba se soustředit se na optimální stravu, dodat tělu potřebné živiny ve zvýšené míře a alespoň kompenzovat psychickou zátěž!

3. Jíst nárazově, jídlo s vysokým GI, dlouhé pauzy mezi jídly, hladovění přes den
3 nejčastěji vyskytující se situace: pokud jíte 3 jídla denně, tedy snídaně, oběd a večeře, logicky musí docházet k mírnému hladovění. Nebo se vaše jídlo skládá ze sacharidové "pecky" (jídlo s vysokým glykemickým indexem GI - například sladké pečivo na snídani) nebo pokud během dne vynecháte jídlo a večer se pořádně "nadlábnete", pak vaše tělo zažívá "glykemické šoky", což znamená, že se v určitou chvíli tělo začne divoce dožadovat cukru - a vám najednou před očima blikne sladký koláček nebo zmrzlina, následuje prázdna židle, zatmění a vy znovu procitnete až s prázdným obalem v ruce. Proto je důležité do jídelníčku zařadit svačinku dopoledne a odpoledne, ať dodržíte max. 3h odstupy mezi jídly a volit potraviny s nízkým GI.

4. Nedostatek proteinu/výživy
Chuť na sladké může také znamenat, že vaše strava je nevyvážená, obsahuje pouze nebo více sacharidů, které "cloumají" s křivkou glykemie. Součástí konzultace, kterou Terezka dělá klientům, je zjištění protein faktoru - to jest, kolik proteinu máte mít na den a pak si spočtete, kolik proteinu skutečně jíte. Garantuji, že i přesto, že se považujete za masožravce, proteinu dostatek nemáte - typicky polovinu požadovaného množství. A kde máme vlákninu, která taktéž pomáhá v pozvolném uvolňování cukrů, čili dlouhodobější pocit sytosti a energie, kde máme vitamíny, atd. Otázka: jak vám tělo řekne, že teď nemá dostatek proteinu nebo vitamínu D?

U lidí, kteří dlouhodobě jí více sacharidů na úkor proteinu (90% lidí?) si tělo vytvoří lepší schopnost využití sacharidů a "odnaučí" se velkoprodukci enzymů na proteiny. Tělo se umí fantasticky přizpůsobit. Tím se ale také odsoudí k "závislosti" na sladkostech.

Co s tím - nejjednodušší řešení
Žiju poměrně hektický život. Přesto se mi daří nemít pneumatiku nebo těhotenské břicho u chlapů. Co dělám já a proč:

1. Mám koktejl F1 co 3 hodiny - což mi krom kompletní výživy dodává 20-30g proteinu (množství proteinu si určuju sám podle potřeby)
2. Mám F1 tyčinku když cestuji, což mi pomáhá zajistit výše zmíněné, ovšem když cestuji a nemůžu si udělat koktejl.
3. Nikdy nehladovím! Vždycky mám při sobě svačinku - proteinovou tyčinku, novinku na českém trhu - 9g proteinu s fantastickou chutí! Na trhu je ve třech příchutích citrón, vanilka-mandle, čoko-burák.

Jak je to s čerstvou zeleninou

Když jsem byl dítě, jel jsem do zahrady utrhnout salát na oběd. Bylo léto. Přitom jsem si natrhal pár jablek a třešní, utřel do trička a jedl. Jinak se brzo zkazily nebo už mi později nechutnaly. Dneska člověk zajde v 11 hodin večer do Tesca a může si koupit na začátku března cokoliv.

V předchozím článku Chcete žít déle a důstojněji? Jezte vlákninu! je uveden pádný důvod, proč jíst zeleninu. Ale jak se dnešní moderní doba podepsala na nutriční hodnotě ovoce a zeleniny? Jakou zeleninu zvolit a mít jistotu, že má požadovaný obsah vitamínů?

Věděli jste, že napřiklad hrách ztrácí až polovinu vitamínu C během dne nebo dvou? A to jsme ještě nezačali vařit...

Udělám zde výcuc z článku More than fresh - vegetable choices for everyone.

Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je chuťově nejlepší a obsahuje nejvíce živin, ale je zde jedna podmínka: musí se konzumovat opravdu čerstvá. Při současném způsobu převážení zeleniny mezi státy, rozdělování z centrálního skladu, umístění v lednici, je naprosto nevyhnutelné, že potravina ztrácí živiny!

Zmražená zelenina
Pozitivní je, že zmražená zelenina bývá zpracovaná pár hodin po sklizni a člověk si ji může dopřát kdykoliv během roku. Smůla je ovšem to, že je předtím provedeno několik "čistících" procesů, což snižuje úroveň méně stabilních, ve vodě rozpustných vitamínů, jako je vitamín B1 a C, stejně jako antioxidanty. Ostatní živiny jsou mnohem snadněji udržitelné, jako je v tuku rozpustný vitamín A a E, a můžou se dokonce stát snadněji využitelné.

Konzervovaná zelenina
Konzervovaná zelenina má nejdelší životnost - rok i více. Konzervovaná zelenina je typicky loupaná, čímž dochází k první ztrátě důležitých látek jako např. vláknina. Tím, že je často konzervace dosahováno tepelným zpracováním, dochází ke ztrátě živin hlavně v počátku procesu. Během skladování už ke ztrátě nedochází (ani už není moc z čeho ;-) ve srovnání se zmraženou nebo čerstvou zeleninou. Dalším rizikovým faktorem je přidaná sůl (použitá jako konzervant), které máme v jídelníčku až příliš a odráží se to na ledvinách potažmo vysokém krevním tlaku.

Co když chci garanci?
No je to těžké se v tom všem vyznat... Tak volím ověřené a garantované množství živin ve své kompaktní cestovní zelenině ;-)

Chcete žít déle a důstojněji? Jezte vlákninu!

Nedávno jsem letěl z Kodaně s 65 letou paní, která před 40 lety emigrovala. Bavili jsme se o dětech, o výživě, o aktuálních problémem s důchodovým systémem ve vyspělých zemích (ano, tím myslím i Česko). Jedna z věcí, kterou zmínila: "Člověk by i pracoval déle, ale když je vám zle nebo jste pořád nemocný jako starý člověk? Dneska lidé žijou déle, ale co je to za život s 20 léky a nebo na přístrojích?"

Jde to i jinak. 
Už jsme několikrát psali o vlivu zdravé stravy, nebo konkrétně vlákniny na obezitu, cukrovku, nebo např. rakovinu tlustého střeva. Ale je zde i naprosto nový poznatek: nedávno vyšla nová studie vědců z National Cancer Institute v Rockwille, kteří zpracovali data z 9 let trvajícího projektu, kterého se zúčastnilo 220 000 mužů a 170 000 žen. (Detaily viz Vláknina zahání smrt)

Výsledek.
Ukázal se jasný vztah mezi vyšším příjmem vlákniny a menším rizikem úmrtí. Muži i ženy, kteří konzumovali nejvíce vlákniny, umírali podstatně méně než sledovaní dobrovolníci s nejnižším denním příjmem vlákniny. Riziko kardiovaskulárních chorob, infekčních nemocí a respiračních onemocnění klesalo při vysoké konzumaci vlákniny až o polovinu.


Jíte dost vlákniny? NE.
Ale i na tomto blogu jsme ukázali několik studií, že dnes lidé nejí požadované množství vlákniny. Proto jsou pro dnešního uspěchaného člověka tak důležité doplňky stravy.

Ex-prezident Bill Clinton zhubnul 11kg. Podívejte se proč a jak.

Bill Clinton mi byl vždycky sympatický. Nevím čím, ale aférou s Monikou Lewinskou to nebylo. Poslední roky ale nevím, co se s ním dělo.

Nevěděl jsem, že prodělal operaci srdce. Nevěděl jsem, že zhubnul. Nevěděl jsem, že drží dietu. Podívejte se na rozhovor na stanici CNN, kde Bill Clinton odpovídá na otázku: "Jak jste zhubnul tolik kilo?"

Najděte deset rozdílů mezi tím, o čem mluví Bill Clinton a o čem píšeme na tomto blogu s Terezkou.

Co dělá nositel nobelovy ceny Dr. Ignarro každý den

Dr. Lui Ignarro je světově uznávaný vědec, který v roce 1998 získal Nobelovu cenu v oblasti Fyziologie a medicíny za objev funkce Oxidu dusnatého (NO) v lidském těle. Spolu se svými kolegy ukázal, že nízké hodnoty NO můžou vést k zástavě srdce v ranních hodinách - v této době právě nastává většina úmrtí ve spánku. Zvýšit produkci NO je možno s pomocí 1. pravidelného cvičení, 2. správné (zdravé) výživy. Následně se spojil s Herbalife a své znalosti promítl do tvorby produktů pro ochranu kardiovaskulárního systému, především Herbalifeline a Niteworks.

Lui Ignarro je ale obdivuhodný i z jiného důvodu: v krátkém rozhovoru vysvětluje, jak ho objev NO a souvislosti se zdravým životním stylem přiměl k zásadní změně: ve svých 64 letech zcela změnil svůj jídelníček, začal cvičit a rozhodl se zaběhnout si maraton (!). K dnešnímu dni, ve svých 70 letech, zaběhl 14 maratonů (!!!).

Poslechněte si, jak toho dosáhl a co jako vědec doporučuje.

Ovoce a zelenina mohou pomáhat při ochraně před koronárním syndromem

"Nejlepší zelenina je ta, která projde králíkem!" říkával jeden náš známý. Je to typický postoj správného českého chlapa, který vyrostl na mase. Ten náš známý je teď několik měsíců na nemocenské.

Jelikož mám rád důkazy, tady je jedna studie z mnoha prokazující důležitost ovoce a zeleniny: "Fruit and vegetable intake and risk of acute coronary syndrome," Hansen L, Overvad K, et al, Br J Nutr, 2010 Feb; [Epub ahead of print]. (Address: Danish Cancer Society, Institute of Cancer Epidemiology, Strandboulevarden 49, DK-2100 Copenhagen, Denmark). http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20178672

Jenže jí normální člověk 5 porcí ovoce a zeleniny denně? Je snadné to naučit (namotivovat) děti? Když jsou zde daleko zajímavější věci jako barevné gumové sladkosti, KFC nebo McDonald?

"Ty tvoje bobule - dyť to není normální, není to přirozené..." zaznívají připomínky odjinud. A je přirozené, když si v supermarketu koupíme rajčata, několik na jednom stonku, všechny stejně uzrálé a stejně červené. Kdo si pěstuje doma rajčata sám, tak ví, že tak rovnoměrně nikdy rajčata nedozrají. Že nám v pohodě vydrží mléko nebo jogurt, které by po několika dnech již měly chutnat úplně jinak a vypadat úplně jinak. Tak co je tady vlastně přirozené?

Stejně si myslím, že je to otázka času, kdy už nikdo nebude pochybovat, že doplňky stravy jsou potřeba a nejedná se jen o vitamíny nebo probiotika. Chybí nám totiž ve stravě toho přirozeného daleko víc.

Můj příběh - kariéra, stres, únava, nemoc

Člověk zapomíná. Zvlášť na to špatné. Jedním z příkladů je období před listopadem 89. Po 20 letech roste počet lidí, kteří by se rádi vrátili do období komunistické diktatury. Já ne.

Další moment, kdy jsem si uvědomil prchavost vzpomínek, bylo setkání s lidmi, které znám už poměrně dlouho. Prožili jsme zajímavé časy na prumce a na výšce. Taky jsme zavzpomínali, pustili video z roku 2000, kde já mám asi o 14kg víc, kdežto u ostatních je trend přesně opačný - o několik kilo mají navíc teď. A tak jsem dostal dotaz: "Jaktože ty jsi teď hubený a my jsme přibrali?" Protože na tom pracuji. Není to samo od sebe.

Váha mi vždycky skákala, buď jsem měl přes 80 nebo kolem 70kg. Podle toho, jak jsem reagoval na stres - hladovkou nebo přejídáním. Váhu si teď držím stabilní i když stresu mám v životě pořád hodně. Není to samo od sebe.

Ale váha není to, co je pro mě nejpodstatnější. Zlom nastal na jaře roku 2006. V té době jsem měl dva zajímavé projekty, celý měsíc jsem cestoval, práci jsem obětoval vše: 10-14hodin denně, 7 dní v týdnu. Když jsem měl volno, tak jsem buď studoval materiály do práce nebo "pařil". I přesto, že jsem byl stále unavenější (což se projevilo i tak, že jsem chodil z "pařby" dříve a dříve domů), myslel jsem si, že jsem zdravý, dyť jsem mladý, jím zeleninu a česnek, tak co. Jak Terka trefně poznamenala - ždímal jsem své tělo.

Ale to nejde do nekonečna. Přišla ona zlomová událost. Banální věc - onemocněl jsem angínou. Tu jsem měl opakovaně už od dětství, takže mi to přišlo normální, mít angínu 2-3x do roka. Ale nenáviděl jsem to. Měl jsem z toho strach. Z baktérií a tak. Máte svoje plány, pracujete 10-14 hod. denně a najednou jste bezmocní. Nemůžete nic. To nejhorší tenkrát bylo ale to, že to netrvalo 14 dní. Když jsem šel na kontrolu, vše OK, ale do týdne byla angína zpět. Takže dalších 14dní. Měsíc. Druhý - nevěděl jsem, kdy to skončí! Pomóóóc!!! Pan doktor mi řekl: "Pane Šmiřák, já už pro vás nic udělat nemůžu. Máte jen dvě možnosti: 1. vytrhnout mandle - což vám ale může přinést problémy - záněty později někde jinde, nebo 2. Alternativní léčba." V té době jsem se potkal s Terezkou - "Nechceš přijít ke mě na konzultaci?" Ale já jsem přece zdravý, já nepotřebuju Herbalife. "Jóóó???" A ona si byla tak jistá, že mi to pomůže (navíc řekla, že pokud mi to do měsíce nezabere, tak mi vrátí peníze - takže není co ztratit!!!) Tak jsem začal. Ale moc jsem tomu teda nevěřil. Beztak jde jen o to, tahat z lidí prachy.

Výsledek: po třech a půl letech ty mandle jsou tam kde mají být a dělají, co mají dělat. Žádné antibiotika jsem od té doby neměl. Paraleny, bioparoxy, acylpiriny (což jsem konzumoval běžně) a další jsme nedávno vyhozovali do koše - byly prošlé. Přestal mě bolet žaludek (jako důsledek stresu, kávy, špatného stravování - ale byl jsem zdravý!), kávu od té doby nepiju.

Naučil jsem se jednu věc - když chci, ať mě auto doveze do Prahy, musím ho mít v dobré kondici, musím v něm mít benzín, ne poloprázdnou nádrž. Když mám náročný životní styl, kariéru, musím ten benzín tělu dodat - ten benzín je výživa - ne chuť. Brambůrky jsou na chuť, ne výživu. Auta opravujeme, vozíme do myčky, přitom je můžeme kdykoliv odstavit, vyměnit. Tělo ráno nové vyprané z šatníku nevezmeš. A kolikrát ho čistíme? To mi tenkrát vysvětlila Terezka.

To všechno je dobré si občas připomenout. Přitom vlastní zkušenost je to nejcenější.