Notoricky známou příčinou jsou dlouhé pauzy mezi jídly, špatný výběr potravin z hlediska glykemického indexu (například bílá bageta k snídani namazaná jen džemem nebo nutelou zvýší prudce hladinu glykemie a následně způsobí pokles hladiny cukru v krvi, který podpoří chuť na sacharidy další. Na podzim a v zimě přibývají další faktory, které podporují vyšší příjem energie a touhu (”bažení”) po sacharidech. Na Univerzitě v Maastrichtu byla provedena studie (vyšla v British Journal of Nutrition 2005) s 52 zdravými dobrovolníky s BMI v normě. Příjem energie byl v zimě (leden) průměrně o 900 kJ vyšší než v létě (červenec).
Ale také serotonin (níže diskutován vliv na depresi a migrénu):
Jednou z příčin zimního přejídání je kratší doba denního svitu a s tím spojená nižší hladina serotoninu. Serotonin působí jako neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů) a jeho nižší hladiny jsou spojeny s tendencí k přejídání, problémy se spánkem a zhoršením nálady. Špatnou náladu se snažíme “zajíst” potravinami bohatými na sacharidy, které na chvíli hladinu serotoninu zvednou, ovšem z následného přibírání se naše nálada může zhoršovat, dostáváme se tak snadno do bludného kruhu.
Jelikož jsem teď ve Švédsku, tak jsem si uvědomil, jak zásadní význam má fakt výživa na kvalitu, způsob života a na to jak vypadáme (ne že bych to nevěděl :-) ale ten serotonin mně to teď ještě potvrdil víc). Když se podíváme, jak jíme my češi a jak jí Fini, Švédi, Novoré a uvědomíme si, že třeba v Helsinkách je od října do března skoro pořád tma přes den a rozhodně Helsinky nejsou plný boubelatých tlouštíků...
OdpovědětVymazatJak jsem se bavil s různými Finy všetně Miky, tak ono jich tam plno boubelatých (a opilých) bylo; někdy v 80 letech ale na tom začali makat, tzn. motivace lidí do zeleniny a ryb, atd., výsledek je docela jasný: podařilo se jim snížit výskyt obezity, kardio-vaskulárních chorob, rakoviny, atd.
OdpovědětVymazat