S touto knížkou Raymonda Moodyho jsem se setkal ve svých zhruba 19 letech. Jako člověk vychovaný v ateistické rodině jsem byl zmaten - ale něco ve mně chtělo pátrat dál a chtělo tomu uvěřit.
Nedávno jsem náhodou narazil na rozhovor Marka Ebena s panem Moodym v jeho pořadu Na plovárně. Pan Moody na mě působil jako člověk vnitřně smířený, klidný a s velkou mírou pokory.
Eben: "Na vašich knížkách se mi líbí, že nikomu nevnucujete svůj názor."
Moody: "Můj přístup k životu obecně je takový, že toho o ničem moc nevím. Tohle jsem poprvé zjistil ve věku 7 let, když mě začala zajímat astronomie. Když jsem se podíval dalekohledem a uvědomil si velikost vesmíru, došlo mi, že jsme odsouzeni k naprosté nevědomosti. To mě naučilo, jak opatrně je třeba usuzovat, dělat závěry."
Raymond Moody, americký filozof a psychiatr, od svých zhruba dvaceti let se zabývá studiem zážitků blízkých smrti, za celou svou dosavadní kariéru vyzpovídal stovky, tisíce lidí, kteří zažili stavy blízké smrti. V těchto rozhovorech nalezl opakující se vzory, jako například:
- Zážitek cestování ke světlu plnému neskutečné lásky a přijetí
- Pohled na svůj život z jiné perspektivy
- Setkání s mrtvými
- Odpor vrátit se zpět na zem
- Po návratu zcela změnili priority - stali se z nich více morální lidé
Moody nechává každého, ať si udělá svůj názor. On sám říká, že s hromadícími se poznatky je pro něj stále těžší udržet hypotézu, že život smrtí končí.
Jaký dopad by na váš život mělo zjištění, že smrtí váš život nekončí? Že přežíváte - vy, co jste teď a tady a čtete tyto řádky, ten hlas přežívá smrt těla?
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/210522160100028-na-plovarne-s-raymondem-moodym/video/
Žádné komentáře:
Okomentovat