STS 16.-17.5. Hotel Relax, Rožnov

Po delší době jsme s Terezkou strávili víkend na STS (dvoudenní školení o výživě a nejen to:-) Do Rožnova Terezka řídila svou "modrou lagunu" a jako by těch stresů nebylo málo, po cestě nás sledovala policie. Ale Terezka zachovala ledový klid řidiče začátečníka (krve by se v ní nedořezal), takže nebyl důvod nás zastavit. Samozřejmě jsem věděl, že to Terezka zvládne a tak jsem ji hned odměnil s úlevou: "Jsi skvělá! Jo zvládlas to!"... "Vidím, žes mi věřil..." odpověděla soustředěně od volantu a až se zpožděním mi došlo, že jsem to na sebe prásknul.

Nicméně k věci: bylo tam 170 lidí, což je cca 2x tolik, než kolik se registrovalo před rokem, kdy měla registraci na zodpovědnost Terezka. A mezi těmi 170 byl jeden nečekaný host, MUDr. Páľová, které se na školení minulý měsíc tak zalíbilo, že přijela znovu. No a velký improvizátor Miladka ji hned zapřáhla.

Doktorka je v hnědém, Miladka má pruhovaný svetr. Samozřejmě mě zaujalo spousta věcí (mimochodem její školení z minulého roku v Ostravě je zde: MUDr. Mária Paľová: Vlastní zkušenost). Doktorka ukázala, co se běžně odehrává v její ordinaci: klient přichází se zdravotním problémem, který neumí pojmout, popsat nebo vysvětlit, tudíž přichází fáze "pohovor":

1. Doktorka: "Jakou máte stolici?"
   
2. Pacient: "Dobrou."
3. Doktorka: "Toto je ukázka špatně položené otázky. Pacient je v rozpacích, neví, co má vlastně odpovědět. Musím upřesnit, dát možnost výběru: máte stolici 2x denně, foremnou, nemazlavou, která se volně potopí?"
   
4. Pacient: "Ne, stolici mám co 2-3 dny."
5. Doktorka: "Většina lidí se stravuje špatně a nečistí se (vevnitř). Symptom? Špatná funkce střev, čili poznáme podle stolice. Vemte si, že byste si přestali čistit zuby. Umíte si to představit? Jak by to bylo za den; dva; týden; měsíc; rok. Kdy jste si naposled čistila střeva?"
6. Pacient: "Ja nevím, co to znamená... Asi nikdy."

Mimochodem ta analogie s čistěním zubů mi přijde geniální: čistím si zuby, na vypláchnutí potřebuji vodu, pak mám kartáček a pastu - čili vlákninu a další bylinky. (Ono říct něco složitého jednoduše, aby to pochopilo i dítě, a zároveň přesně, aby to stále platilo a nekulhalo, to je umění a odbornost sama o sobě - sám dělám přes 3 roky školení a stále hledám ono Slovo, které bylo na počátku.)

A propos: voda - hned další otázka doktorky:

1. Doktorka: "Kolik pijete za den vody?"
2. Pacient: "Hm... ráno nějaká káva, asi 2dl vody, ráno je pak spěch, takže většinou nic, pak na obed polévka a coca cola, ...."
3. Doktorka: "Stop. Čistila byste si zuby kofolou? Nebo Coca colou? To je další chemie navíc kofein je močopudný. Minimum je: 4dl na 10kg váhy čisté vody. Kolik vážíte?"
4. Pacient: "65kg?"
5. Doktorka: "T.j. 6,5 x 4 = 2.6l vody denně, minimálně polovinu vypít ráno. Pokud ne, začínají se vám ucpávat ledviny."

A v návaznosti uvedla, že má mnoho onkologických pacientů a zmínila několik příběhů:

1. Doktorka: "Víte, většina pacientů neumírá na rakovinu, ale na důsledky léků, které v té souvislosti berou, tj. selhání ledvin a játry. Třeba herečka Helena růžičková - zemřela na selhání ledvin." A pokračuje:
2. Doktorka: "Před deseti lety jsem poznala jednu ženu, která ve svých 25 letech byla poslána domů zemřít. Dnes má dvě děti a je zdravá. Víte, tělo je úžasně silný mechanismus s neskutečnou regenerační schopností. Ale musíte se o ten mechasmus starat a dát mu potřebné prostředky."

Získávám různé reakce na tento blog a na to, že mluvím o zkušenostech svých a jiných lidí ze školení, jako bylo to v rožnově. 170 příběhů s dobrým koncem. A to je pocit, který mě nutí, abych o tom mluvil dál. A psal dál.

Leonka Bečicová mě nadchla svým školením, které začla s nadšením: vydělala si tento měsíc 250 tisíc a tak měla radost, že má víc, než poslanec.

No a večer byla zábava ve stylu 70 let, Terka mě oblékla jako Johna Travoltu no a co čert nechtěl, vytáhli nás chlapy, abychom se naučili pasáž z Pomády a zatančili: nakonec se mi podařilo získat i záznam našeho vystoupení, viz: http://www.youtube.com/watch?v=_j67VosWlR8. No a tak jsem mával svou koženou bundou, dělal skluz, atd.

Terka byla za hippies.

Homeopatie - dokonalý trik

Prof. Edzard Ernst popisuje v rozhovoru pro Reflex svou dloholetou snahu prokázat vědecky účinnost této alternativní metody. Nakonec všas zjistil pravý opak.

Co se tedy muselo stát, abyste se z příznivce homeopatie stal jejím odpůrcem?

Udělal jsem si doktorát a začal více uvažovat jako vědec. Stal jsem se kritičtější a už jsem nepřijímal automaticky všechno, s čím jsem se setkal. Naučil jsem se zkoumat výsledky odborných studií, nestačila mi jen klinická praxe. Žádal jsem zkrátka vědecky podložené důkazy. Uvědomil jsem si, že když se pacientovi uleví, nemusí to být nutně výsledek aktuální léčby. Za pozitivním účinkem, tedy tím, že se člověk cítí lépe, stojí spousta jiných faktorů. Už jen to, že homeopatika nemají žádné vedlejší účinky, je pro pacienty velké plus. Někdy jsou vedlejší účinky léků horší než původní zdravotní problém, se kterým se člověk léčí.

Pozn. RS: Terezka má kolegyni v práci, která musela polykat 11 prášků denně, jeden znich dokonce jen proto, aby žaludek všechny ty prášky vstřebal!

Stál jste u zrodu katedry celostní medicíny na lékařské fakultě univerzity v britském Exeteru. Jaké pocity ze své práce máte po patnácti letech, jež jste strávil výzkumem homeopatie a jiných alternativních metod léčby?

Udělali jsme více než 200 výzkumů a analýz. Věnovali jsme se metaanalýzám, kdy jsme třídili a porovnávali výsledky studií jiných vědeckých týmů, ale také jsme dělali vlastní klinické zkoušky. Je velmi těžké sehnat peníze na kritický výzkum alternativní medicíny. Nikdo není příliš šťastný, když mu sdělíte, že jeho způsob léčby je podvod. Jenže mým úkolem není dělat esoterice a léčitelství reklamu, ale objektivně je zkoumat. Je neuvěřitelné, že naše fascinace alternativní medicínou je dokonce tak velká, že nepotřebujeme ke svému přesvědčení žádné důkazy. Kdybych říkal, jak je alternativní medicína skvělá, rozhodně bych neměl problém s financováním své práce. Jsem ale přesvědčen o tom, že moje práce je ve skutečnosti velmi užitečná. Vlastně šetřím peníze ze státního rozpočtu i z kapes samotných pacientů, když říkám, které metody jsou bez prokazatelného účinku.

K jakým výsledkům jste dospěli?

Efekt drtivé většiny metod alternativní medicíny není větší než podání placeba, tedy neúčinné látky. Využití placebového efektu ovšem může být užitečné, když například nechcete pacientovi ublížit standardní, ale rizikovou terapií, nebo v případech, kdy pacient nepotřebuje léčbu, ale stejně ji vyžaduje. V současnosti u převážné většiny metod alternativní medicíny neexistují důkazy o jejich účinnosti. Tedy ani homeopatie nemá o nic lepší výsledky, než má podání placeba.

A tento závěr mě velice potěšil, byť se nejedná o nic nového:

Našli jste nějakou účinnou metodu?

Máme velmi dobré výsledky s léčbou bylinkami. Ale to je metoda založená na důkazech, protože bylinky objektivně obsahují zjištěné léčivé látky. Na tom není nic překvapivého.

Pokud někdo neví, to je naše cesta s Terezkou. Bylinky + právě ta výživa (nic míň, nic víc), kterou naše tělo a mozek potřebuje.

Duše

Zajímavý rozhovor s Prof. Jan Heller na téma lidská duše.

K zamyšlení:

• Moderní člověk - resp. jeho Ego - přestal věřit v "něco nad sebou"; stává se tak sám sobě bohem, ovšem to mu nevydrží, protože velmi brzy narazí na svou ohraničenost v prostoru a čase (extrém: smrt) - přichází strach a konflikt, který se odehrává v nevědomí
  
• To je zdrojem ztráty smyslu života: nemá dlouhodobou perspektivu, nejen člověk jako jednotlivec (smrt), ale člověk jako celek - lidstvo - ať už si to způsobní samo (zničená planeta), nebo "spáleno" sluncem nebo "zmrazeno" vesmírem (příp. velký krach)
• Jestliže není perspektiva, smysl a cíl, závěr je jasný: smyslem je si to tady co nejvíce užít - no a máme tady aktuální parazitní (sobecký) způsob života aktuálního západního člověka 
• Síla a násilí jen působí jako reaktivní (např. obrana v době války), nikdy nepůsobí dlouhodobě a preventivně
• Jak zjistil již Jung, pátrání po smyslu života je vlastní každé lidské duši, která pokud jej nenachází, upadá do nemoci

11 tisíc lidí

Když jsem uploadoval video z Prezentačních dovedností (viz předchozí článek), zjistil jsem dvě překvapující zjištění: 1. Google už nehostuje upload videí - Google Video už je "jen" vyhledávač.

A za 2. že video MUDr. Mária Paľová: Vlastní zkušenost už vidělo víc jak 11 tisíc lidí - wow!

Prezentační dovednosti

Pár týdnů nazpět jsem se účastnil vtipného a pro mě osobně velmi přínosného školení prezentačních dovedností (viz www.elseaz.cz/cz/detail_kurz.php?prezentacni_dovednosti&id=100).

Ještě den před školením jsem pochyboval; spousta práce, dva dny zabité, bude to nuda. Ale šel jsem tam. A nuda to rozhodně nebyla.

Jedinečné bylo školení v tom, že jsme od samého začátku praktikovali prezentaci určitého tématu ve dvou minutách, které jeden školitel zpoza kamery řídil posunky, gesty, pokřiky (je slyšet v pozadí), výstup byl nahrán na video, po představení každý odešel do vedlejší místnosti, kde s ním školitel probral chyby-pozitiva.

Toto je jedno z videí pro ukázku, ať máte představu a ať se pobavíte:-)

Humorné video: Téma č.2 - Motivace

Člověk prezentuje a prodává neustále: nejen v obchodě, ale jsou to myšlenky, nápady, cokoliv. Pokud toho druhého nezaujmem, po 3 vteřinách přestává "slyšet"... A je pak jedno, jak skvělou myšlenku se mu snažím sdělit.

Viděl jsem dosud spoustu prezentací; ale spoustu znich jsem po prvních minutách opustil nebo vypl, protože mě nezaujaly. I když téma znělo velice zajímavě. Spoustu lidí na tomto školení, které jsem absolvoval, překvapil fakt, že 80% informace se netýká obsahu (resp. verbální složky), ale řeči těla, ksichtů, hlas...

Vřele doporučuji vidět, jak vás vidí ti druzí. Rychlá zpětná vazba je zásadní pro jakýkoliv vývoj:-)

A ještě jedno: Téma č. 3 - Otázky

Pod povrch, na kterém se odehrává konflikt

Motto:

"Paradox odpovídá požadavkům nepoznatelného lépe než jednoznačnost, která zbavuje tajemství jeho záhadnosti, a tím ho prohlašuje za poznané. Je to usurpování, které svádí lidský intelekt k pýše, neboť mu namlouvá, že teď konečně prostřednictvím aktu poznání dosáhl transcendentálního, hlubokého tajemství a že ho "pochopil". Paradox proto odpovídá vyšší úrovni intelektu a tím, že násilně neprohlašuje nepoznatelné za poznatelné, reprodukuje věrněji skutečný stav věci." C. G. Jung

Už jsem se zde zmiňoval o dokumentárním cyklu Burianův den žen. Ten, kdo sledoval vyhlášení cen Český lev, že se tento rok poprvé vyhlašovaly ceny v kategorii dokument; do 22.3. si na Doc Alliance můžete prohlídnout snímky, které byly oceněny nebo nominovány - s Terezkou jsme zatím viděli Reného od Heleny Třeštíkové (byl nakonec úplně jiný, než jsme si představovali), Občan Havel od Kouteckého (toho jsme viděli podruhé, opět nadšení).

Ke stažení jsou taky dokumenty z festivalu Jeden svět 2009. Zatím jsme viděli Bezesné noci, o stávce v České televizi na přelomu roku 2000-2001, alias boj za svobodu slova a obnovu parlamentní demokracie, a chystáme se na dokument Vládneme, nerušit, podle knížky Erika Taberyho.

No a jelikož slýcháme, jak "to nikdy nebývalo", jak se "ti politici dneska chovají", jaké "dělají ksichty" atd., tak doporučuji další dokument od Kouteckého pro osvěžení paměti, příp. pro porovnání: Zánik Československa v parlamentu. Především vystupování Republikánů je lahůdka. 

Víra a smysl věcí pomáhá překonat strach a motivuje

Terezka měla tento víkend úspěšné působení na Veletrhu sportu, zdraví a pohybu na Výstavišti Černá louka. Šel jsem se tam včera kouknout, co a kdo to tam vlastně vystavuje: cestovky, hřejivá rašelina, skateboard verze pro 21 století, počítačové simulátory, při kterých se učíte aerobik, a samozřejmě stánek se slivovicí, ... Vše zaměřeno na smysly, tedy hmatatelné a viditelné věci. 

Ale k celkovému zdraví člověka patří (řekl bych - především) duchovní sféra - duše. Jung jasně prokázal, že za neurózami stojí absence smyslu, strach; a že člověk (byť nevědomě) hledá a touží po smyslu. Neustále se dozvídám o studiích, které prokazují, jak důležítá je víra a vědomí smyslu - ať už člověk dělá cokoliv. Viz např. tento test: http://www.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_zprava/556504

Studie se zúčastnilo celkem 28 mužů a žen, kteří byli podle svého přesvědčení rozděleni na věřící a nevěřící. Všichni podstoupili takzvaný Stroopův test, který pochází z roku 1935. Lidé při něm dostanou seznam názvů barev, které jsou ale napsané jinými barvami. Slovo modrý tak kupříkladu může být napsáno červenou barvou. Člověk, který se testu účastní, dostane za úkol slova přečíst a jeho mozek je tak postavený před zapeklitý problém - musí vyřešit dvojitý podnět, ve kterém jedna složka neodpovídá druhé. Je jednodušší přečíst ze seznamu slovo "modrá" napsané modrou barvou, než slovo "modrá" napsané červeně a člověk se při testu musí opravdu hodně soustředit.

Michael Inzlicht a jeho kolegové během testu snímali aktivitu mozku pomocí elektrod přiložených k hlavě a došli k zajímavým výsledkům. Věřící lidé měli oproti nevěřícím výrazně nižší aktivitu v oblasti mozku označované jako anterior cingulate cortex (ACC). Ta se aktivuje ve chvílích, kdy pociťujeme stres či úzkost z toho, že jsme se - třeba při Stroopově testu - dopustili malé chybičky. Výsledky také ukázaly, že čím silnější víra, tím méně se člověk nechá chybou v testu "rozházet" a tím méně chyb nakonec napáchá.

V pátek jsme měli zajimavou diskuzi ohledně nového projektu tady v Ostravě; a jak je současný tým frustrovaný; a jak vlastně tým motivovat. No a samozřejmě první reakce managementu byla: tak vymysleme odměny (např. za počet odstraněných chyb). Jenže, jak mnoho studií ukazuje (viz např. http://www.kaisen.co.uk/pdf/what-really-motivates-people-at-work.pdf), jsou další - neřku-li - důležitější fatkory, které pozitivně motivují nás, lidi:

1. Pocit, že jsme něčím pozivitně přispěli; být cenný a oceňovaný (uznání, pozitivní feedback)
2. Být částí motivovaného týmu a pozitivní vztahy s ostatními v týmu
3. Zajímavá práce a výzvy
4. Mít možnost ovliňit věci
5. Osobní zisk

Toto potvrzuje i můj vlastní průzkum. Zkuste se na ten seznam podivat z hlediska lidské duše a jejího hledání smyslu.  

No a ještě TOP 5 negativních faktorů:

1. Pesimizmus v týmu a negativní vztahy nebo negativní zkušenosti s kolegy
2. Permanentní stress a nevidět světlo na konci tunelu
3. Nudná práce
4. Neúspěch
5. Špatný manažer, nedostatek podpory, neodstraněné překážky, absence vize

No a teď se touto optikou podívejme na chování švejkujícího národa (kdo nešvejkuje není čech), který si zvykl vše kritizovat, ironizovat a rádoby zhumorňovat... Co vidíte?

Věda, víra, vize

Začnu Jungem: ten 21.2. 1944 (tedy přesně před 61. lety - což je mimochodem rok, kdy zemřel: 1961 - a je to náhoda?;-) prodělal první infarkt a s tím se mu objevily vize, které měly zásadní vliv na jeho práci; jak sám píše:

Po nemoci pro mě začalo plodné období práce. Mnohé mé hlavní práce vznikly teprve potom. Poznání nebo nazírání konce všech věcí mně daly odvahu k novým formulacím. Nepokoušel jsem se už prosazovat své vlastní mínění, nýbrž svěřoval se proudu myš lenek. Tak se ke mně blížil jeden problém po druhém a zrál ke zformování.
Avšak z nemoci pro mě vyplynulo ještě něco jiného. Dokázal bych to formulovat jako přitakání bytí - jakési bezpodmínečné „ano" tomu, co jest, bez subjektivních námitek. Přijmout podmínky existence takové, jak je vidím, tak, jak je chápu. A akceptovat svou vlastní bytost, takového, jaký právě jsem. Na počátku nemoci jsem měl pocit, že jsem učinil ve svém postoji nějakou chybu, a proto jsem za úraz do jisté míry sám odpovědný. Avšak prochází-li člověk cestu individuace, žije-li život, musí snést i omyl, jinak by život nebyl úplný. Neexistuje záruka - v žádném okamžiku - že ne propadneme omylu nebo smrtelnému nebezpečí. Domníváme se možná, že existuje jistá cesta. Ale byla by to cesta mrtvých. Pak by se už nic nedělo nebo by to v žádném případě nebylo správné. Kdo jde jistou cestou, je téměř mrtvý.
Teprve po nemoci jsem pochopil, jak důležité je přitakání vlast nímu osudu. Neboť takto je zde já, které neselže ani potom, když se děje něco nepochopitelného. Já, které vydrží, které unese prav du a které dorostlo světu a osudu. Pak člověk s porážkou prožívá i vítězství. Nic se neruší - ani venku ani uvnitř; neboť vlastní kontinuita čelila proudu života a času. Avšak to se může dít jen tehdy, když se člověk všetečně nemíchá do záměrů osudu.
Také jsem dospěl k náhledu, že člověk musí jako něco skutečně existujícího přijímat myšlení, jež se děje v něm samém, a to mimo veškeré hodnocení. Kategorie pravdivého a nesprávného sice stále existují, avšak vedle jako nezávazné; neboť existence myšlenek je důležitější než jejich subjektivní posuzování. Jako existující myš lenky nelze však potlačovat ani úsudky, neboť patří k projevu ce losti.

Ukázka z toho, co prožíval:

O kráse a intenzitě citů během vizí si nelze učinit žádnou před stavu. Byly tím nejohromnějším, co jsem kdy zažil. A pak ten kontrast - den! Tu jsem byl zmučený a s nervy naprosto na dně. Všechno mě iritovalo. Všechno bylo příliš hmotné, příliš hrubé a příliš těžkopádné, časově a duchově omezené, uměle zúžené k nepoznatelnému účelu, a přece to mělo cosi jako hypnotickou sílu namlouvat si, jako by to byla skutečnost sama, zatímco člověk přece zřetelně rozpoznával její nicotnost. Navzdory znovu zhodno cené víře ve svět jsem se v podstatě od té doby už nikdy zcela nezbavil dojmu, že „život" je výřez existence, který se odehrává v trojrozměrném systému světa připraveném k tomu účelu.

Více viz Carl Gustav Jung: Duše moderního člověka, kapitola Vize.

Na den přesně před 3. lety jsem poslouchal rádio 1, kde začal rozhovor s Doc. Ing. Miloslavem Králem, fyzikem, teoretikem vědy, který se již v 60. letech zabýval kybernetikou a teorií řízení. Jako ateista prodělal podobné zážitky jako Jung a setkal se s - jeho slovy nevědomím a Bohem - a stal se z něj věřící člověk. Ve svých knihách dokazuje Boha z vědy: tedy s pomocí kvantové mechaniky, kybernetiky, Jungiánské teorie psyché a dalších. Ukázka:

Před svým vnořením do nevědomí jsem byl pevně přesvědčen, že náš vesmír má počátek ve Velkém třesku, jak standardně předpokládá moderní fyzika. Mýlil jsem se, neboť to, co jsem nyní zjistil, posunulo tento počátek mnohem dále, než kam sahá Velký třesk. Zcela neče kaně mi bylo umožněno vnořil se až do „Vesmírného Absolutna", které je v různých mytologilch i v křesťanství interpretonáno jako Bůh Stvořitel. Nikdy předtím, dokonce ani po svém prvním setkání s nevědomím bych si nepomyslel, že je možné setkat se s Bohem tak, jak jsem to zjistil během devíti hodin pozemského času na židli u svého psacího stolu s otevřenou Biblí před sebou. Musím zdůraznit, že žádného Boha jsem smyslově nevnímal. Neviděl jsem ho v žádné z podob, kte ré pamatuji z uměleckých výtvorů, ani jako světlo, k němuž se údajně přibližuje naše duše, když se v klinické smrti oddělí od pozemského těla. Boha, se kterým se mé vědomé já „setkalo", jsem prožíval jako jakýsi „Živý Logos" celého kosmu a častokrát se mi při tom vynořila biblická věta: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl Slovo." Velice zřetelně jsem rozpoznával základní atributy, které k tomuto Logu patřily: neomezenou vědoucnost, neomezenou mohoucnost a absolutní mravnost, k níž patří absolutní spravedlnost a láska ja ko soudržnost (kompatibilita) celého Bohem stvořeného kosmu. Již z tohoto neúplného výčtu Božích dispozic vyplývá, že člověk se svou omezenou vědoucností, mohoucností a mravností jej nemůže pochopit vjeho celé synchronní (bezčasové) komplexitě. Zjistil jsem, že Božská stvořitelská aktivita se neomezuje jen najeden kosmos, jehož jsme my jakožto živoucí lidé součástí, ale že kosmů je bezpočet a nemají stejná počáteční pravidla (stejnou vnořenou pa měť) jako náš vesmír. Bůh může jejich časový rozvoj kdykoli ukončit a anihilovat všechny struktury, které se z jejich paměti vynořily jako „reálné světy". Moje vědomé já mělo účast výhradně jen na Božích aktívitách v našem kosmu a do ostatních nemělo kognitivní vstup. Vyjádřeno matematickou metaforou, prožíval jsem jen „diferenciál Boha Stvořitele", který vytvořil náš kosmos a dal mu smysl. Zakoušel jsem v tomto smyslu Boží vševědoucnost a vše mohoucnost, jako kdyby to byly moje vlastní dispozice. Vše, co mne napadlo, jsem byl scho pen ihned pochopit, neboť má kognitivní činnost nyní neprobíhala v čase pozemského světa, nýbrž byla synchronní. Vzpomínám si, že před mým duševním zrakem se objevovaly kosmy a jejich přeměny v podobě podivných „mřížovitých tvarů", v nichž nekonečno přestávalo být nekonečnem, a totéž světlo se vždy znovu vracelo do aktivit kosmů. Později, když jsem se se známil s fyzikální teorií všeho, jsem s velkým překvapením zjistil, že tyto mřížovité tvary od povídají Calabiho-Yauovým tvarům superstrunové M-teorie.

(Více zde http://www.putnici.sk/newsread_print.php?newsid=642)

Co je důkaz, že si to jen nevymyslel, že to není výplod poškozeného mozku nebo fantazie? Do té doby trpěl množstvím nemocí: DNA, opakující se borelióza, rostoucí cukrovka, skleróza (nebyl již schopen přednášet) - když šel po tomto zážitku na prohlídku (byl sledován týmem kolegů, lékářů - odborníků), no a ty nemoci ze dne na den zmizely: reakce doktorů - zázrak!

Ten člověk dnes přednáší ve 4 světových jazicích (viz např. Newtown college http://www.newtoncollege.cz/en/index.html?pageid=8&profil=1) a vydává další knihy.

Navíc doporučuji poslechnout zmíněný rozhovor, takhle pomatený člověk nemluví:

První díl: http://www.radio1.cz/mp3/porady_2006/Zatisi-2006-02-15-Jero-S.Zima-KRAL-1.MP3 

Druhý díl: http://www.radio1.cz/mp3/porady_2006/Zatisi-2006-02-22-Jero-S.Zima-KRAL-2.MP3 

Zdravý zaměstnanec

Onehda jsem navštívil salonek na mošnovském letišti a ejhle - časopis hlásá, jak je pro moderní a efektivní firmu míti zdravé a výkonné zaměstnance - do zdraví se vyplatí investovat, stejně jako je rozumné investovat do kvality aplikací: http://www.lobby.cz/index.php?cislo=LOBBY_12_08&mode=casopismenu.

Vzpomínám si na akci "Krokoměry" u nás ve firmě, což je určitě potřeba - inspirovat zaměstnance k pohybu - ale je třeba víc a celistvost. Pohyb - psychika - strava.

Pokud by firma byla ochotna v tomto směru pokračovat, znám někoho, kdo s tím dokáže něco udělat.-)

A důkazy? Aktuální kurz, který vede Terezka se svými kolegy, maji klienti po 5-ti lekcích úbytek 35cm! + bude dělat přednášku na téma: Co ve stravě chybí a co přebývá.