ZÁŽITKOVÝ VÍKEND
V krátkosti co je zážitkový víkend a proč se taková víkendová akce uspořádala.


Tyto víkendy se konají již spoustu let pod jmény různých seminářů o zdravém životním stylu.Jejich programy se odlišují zkušenostmi lidí, kteří tyto víkendy organizují, lidí, kteří se přicházejí dozvědět jak šířit myšlenku zdravého životního stylu dál, a také energií klientů s výsledky a samozřejmě hostů, kteří se přicházejí dozvědět  jak si můžou změnit svůj životní styl, nebo vylepšit. 
Tento zážitkový víkend byl vyjímečný v tom, že jsme se jej organizovali.A o to více jsme byli nadšeni, že se povedl. Nedá se to z mé strany dát do slov a pár řádků, ale zpětná vazba lidí nás utvrdila v tom, že děláme skvělou práci a budeme v tom pokračovat. Již teď máme spoustu nápadů na příště.


Šňůrečky  super, fenomenální a emoční ale příště!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Reflexe, Review, zpětná vazba, dojmy, emoce, pocity-říkejme tomu jak chceme.
Moc bych vám chtěla poděkovat za zorganizování tohoto skvělého zážitkového víkendu:)Na začátku jsem si říkala, hmm jsem po čtvrté na doktorce Pálové, co mi asi ještě může říct nového. Všechno! To jak školila detoxikaci, produkty a výživu bylo úžasné.Ano byla jsem i na školení, kde taky měla sekci produktů, ale tohle bylo prostě jiné. 
To jak školila paní Česlíková, ona umí ty své informace podat tak zajímavě, že to zajímá i člověka, který třeba nikdy nesportoval a nikdy sportovat nechce (tím nemyslím sebe).
Samozřejmě všichni, kteří školili, spíkrovali, organizovali byli skvělí.
Určite je třeba jezdit častěji na školení ( vím, že mi to říkáte pořád ), ale teď to můžu říct i já. Bylo tam dokonce víc mladých úspěšných a inspirativních lidí než vídávám na školeních normálně, a to je silná motivace pro 22 letou holku, která chce být v budoucnu zdravá a finančně nezávislá.

Cvičení - super!!! Byla z něj naprosto cítit energie všech přítomných cvičících, mělo by být určitě častěji na školeních. Aloe, čaj a koktejl na snídani? Tyčinka a liftoff v průběhu školení? Takový luxus jsem si na školení dopřála poprvé.

Tenhle víkend byl o přítomném okamžiku a takový okamžit by měl být normální v žiku každého člověka.Přesto jsem si během školení dovolila na chvíli odejít z tohoto okamžiku a zamyslet se jak můž život bude vypadat nebo chci aby vypadal v budoucnu. A taky že tak vypadat bude:)

Při oceňování jsem se nestačila divit kolik jste tam měly svých klientů (přátel) od nás z Frenštátu.Tady šlo pěkně vidět jak skvělý tým si postupně budujete.Co se týče vašeho spíkrování Adélka a Zuzík, byly jste geniální.Při ,,obyčejném" spíkrování jsem se takhle ještě nenasmála. To pódium je pro vás jako stvořené.Spíkrujte častěji.

Taky jsem moc ráda, že jste mě na to školení nedostaly ,,nátlakem" jak bylo vtipně řečeno, ale rozhodla jsem se já sama. Přesto, že mé plány byly úplně jiné, tak jsem se možná i poprvé rozhodovala srdce (pocity) a né hlavou. A udělala jsem samozřejmě dobře.

Na konci jak bylo sdílení tak jsme přesně věděla co mě čeká a byla jsem docela zoufalá. Hned objasním proč.Když jsem byla poprvé na sdílení tak se sdílelo, kdo byl v jaké sekci osobního rozvoje ať se postaví a sdílí co si z tama odnesl.Jelikož jsem tehdy před tím rokem v lednu byla trochu po opici tak jsem místo osobního rozvoje šla na pokoj ležet. Tudíž jsem při sdílení nevstávala, protože jsem žádnou z těch sekcí nemohla sdílet.Takže jsem se tomu bravůrně vyhla.Na jednodenních to myslím nebylo takže jsem se taky vyhla no a dnes...dnes..jsem se nevyhla.Čím víc se ke mě mikrofón blížil tím víc mi bušilo srdce.Teď ta představa, že JÁ, která jsem NIKDY nedržela mikrofón v ruce, si jej mám vzít, postavit se a něco říct byla hrozná.Vím, že na pódiu je to horší, ale pro mě to bylo POPRVÉ.Pak ke mě došel. Postavila jsem se, srdce bušilo, něco jsem řekla a posadila se.Děsím se každý semestr prezentací a seminárek, které máme říkat před třídou.bez mikrofónu a pro asi 20 LIDÍ.a TEĎ? Teď mám pocit, že se mi poprvé nebude třepat hlas, ruce, nebude mio bušit srdce. Proboha mluvila jsem s mikrofónem pro asi 40 lidí, říct teď něco 20 lidem (které ještě k tomu důvěrně znám) je ode dneška pro mě banalita.Ostatně si to můžu vyzkoušet hned tento týden.Těším se až jednou dostanu i tu odvahu a stoupnu si na to pódium ať už se svým příběhem, který se pomalu, ale jistě rýsuje, tak jako oceňovaná a tak jako ta, která bude jednou někoho oceňovat.To že posledních 10 min nebo i poslední půl hodina je ta nejlepší na školení se mi tedy jen potvrdila.
K tomu jsem poznala spoustu nových lidí, kteří tam jako já nebyli jen tak náhodou.To se opravdu, ale nedá slovy vyjádřit. Přála bych to celkové uvědomění a sebeuvědomění každému.

Bylo to skvělé, famózní, úžasné, dynamické. Pocity, které mám uvnitř nejdou ač bych chtěla vyjádřit tak jak to člověk cítí sám. Ale ti co nelenili a byli tam mi určitě rozumí.Těším se na víc takových víkendů a všechny ty skvělé věci, které jsem se tam dověděla si nenechám pro sebe.V tomhle okamžiku se ze mě stane teprve ta ,,drbna" (za kterou už mě Zuzka v jiné situaci označila)

Jsem vděčná a Děkuji.

Mám Vás ráda KAMČA 

Naše zpěvačka Peťka s kapelou NAŠI

Fíííííííít kluuuuub!!!

Další fotky zde:
https://plus.google.com/u/0/photos/111060216706256029702/albums/5851478601290224657?sqi&sqsi

Setkání s Marcelkou

V centru Květ Života nás uvítala, skvělá atmosféra, výzdoba a  vánoční dobrůtky děkujeme Věrušce

4. prosince nás navštivila v centru Květ Života u Věrušky Novákové naše Marcelka s Romkem.Toto setkání bylo pro mě velmi zásadní uvědomila jsem si že pracovat na sobě a všímat si svých pocitů a myšlenek nám opravdu může změnit život. Toto uvědomění mě odlehčilo strachu a cítím že všechno bude opravu jen takové jaké si vytvořím.Na otázku Marcelky proč jsme vůbec přišli,zazněla odpověď,která se mnohdy shodovala.Každý máme v sobě strachy a někdy nevíme jak na ně.A to je ono. Tato setkání pomáhají . Děkuji a jsem vděčná že mám kolem sebe tyto nádherné bytosti.

A jak přišly koktejly vhod mňamka  publikovala Zuzka V.

Publikace od Janičky Jedelské  

V krásném studiu Květ Života se před několika dny uskutečnilo sezení s Marcelkou a Romíkem. Je to úžasný, v lásce a míru žijící pár. Bydlí v horách, úplně mimo civilizaci, a jsou to lidé, kteří se probudili ze „snu pekla“ (světa) , ve kterém všichni nevědomky žijeme. Celý život nás všichni učí, co máme a nemáme dělat, jak se cítit, necítit. Jak vystupovat před lidmi. Maminka s tatínkem nám říkají co se jak má. Babička s dědečkem mají taky své názory a způsoby, učitelé, starší sourozenci, televizní noviny, internet, no každý nás něčemu učí. Takže v podstatě vyrůstáme ve světě plném představ, emocí, neustálých myšlenek a domněnek, ega, vnitřního zmatku. Vlastně jsme se dokonale naučili, jak nebýt sám sebou…tímhle rozumím slovo „sen“. Nyní však nastává doba (samozřejmě i dlouho zmiňovaný zlom roku 2012) , kdy se velká spousta lidí probouzí. Jinými slovy si jednotliví jedinci začínají uvědomovat sami sebe, zpozorovali v sobě nějaký vnitřní hlásek, který si uvědomuje myšlenky, který vždy řekne (ukáže), co máme dělat. Je to něco, co cítíme od srdce. A to je přesně ono! Je to nějaká životní cesta, po které si každý jdeme. Svým tempem, určitým vývojem, s určitými zkouškami a životními překážkami, ale během této cesty má dojít k tomu našemu uvědomění sebe sama. K tomu, že celý náš život (vše dobré,špatné,myšlenky,tragické události…) vezmeme zodpovědně do svých rukou, začneme studovat proč se nám všechny tyhle věci, události dějí. Prostě se podívat hluboko do sebe, ponaučit se a už nesvádět a neobviňovat druhé, to stejně k ničemu nevede! Naučit se znova rozhodovat/řídit sebou samým/dělat činy podle svého srdce, podle toho vnitřního hlásku, který nám ukáže směr a odpoví na všechno, co potřebujeme. Né podle toho, co si myslí ostatní, že bychom měli udělat a né podle toho, co si myslíme my, protože ten řekl to, druhý to.. a „chci si koupit super auto, abych dokázal kamarádům, že jsem dost dobrý“ a „musím zhubnout, abych byla krásná(dost dobrá), aby si mě manžel/přítel vážil“ a „ jaktože tvá spolužačka má za 1 a ty za 4, dlabeš na učení, máš zaracha!“ a „ co by na to řekli sousedé, manžel, táta, učitel, kamarád, přítelkyně ….“ Atd. Dalo by se pokračovat do nekonečna. Takhle pěkně na sebe celé lidstvo přenáší svůj „emoční jed“. Není řešení se na někoho zlobit. Třeba na rodiče: „Tohle jste mi provedli vy! Je to vaše vina“ nebo na partnera, kamarády, učitele. Oni dělají vše, jak nejlépe umí v rámci svých zkušeností, vědomostí a nechtějí nám ubližovat. Svůj „emoční jed“ na nás přenášejí ve své nevědomosti a proto je třeba se k tomu všemu postavit zodpovědně. Prostě přes sebe samého. Je to dlouhá cesta, pochopit a uvědomit se a pomalu se odnaučovat všechno, co se vlastně za celý svůj život učíme a přejímáme od okolí. Ale díky Bohu nejsme na to sami. Máme kolem sebe spoustu úžasných, stejně směřujících bytůstek. Navzájem si můžeme pomáhat, sdělovat své poznatky a zkušenosti a za to jsem opravdu moc vděčná. A jednou takovou pomocí je, když proběhne posezení s povídáním, i teda úžasným zdravým občerstvením, s lidmi(Marcelkou a Romíkem), kteří překonali své největší strachy a žijí v Té Bezpodmínečné Lásce/Přítomném Okamžiku/ v tom Vědomí. A ještě se s námi rádi a s láskou podělí. Dozvěděla jsem se, že na taková sezení přicházejí lidé, kteří ví o svém vnitřním strachu. Potřebují nějakou odpověď. Kterou ovšem opět najdou v sobě J 

Já vím, že v sobě taky ještě strachy a nejasnosti mám a proto na sobě stále pracuji. Ale zrovna prožívám jednu další zkušenost k nezaplacení (pár dní po setkání) a cítím, že jdu správnou cestou. Teď už vědomě. Před 5-ti dny jsme odjeli s přítelem do Alp v Rakousku, jen jsme si sbalili baťůžky a vyrazili na dlouhou cestu vlakem. S naší zatím srandovní němčinou, bez domluvené práce a ubytování. I přes spoustu negativních názorů ostatních doma i tady, jsem se řídila svým srdcem a věřila v nás. Nechala jsem to na Vesmíru a věděla, že pro nás vybere přesně to, co má být. Jsme tady a po čtyřech náročných dnech ( celodenní chození a oslovování v hotelech, restauracích ) jsme dostali práci v krásném hotelu, ve kterém potřebují zrovna dva lidi jako pomocnou sílu. Je to něco nepopsatelně úžasného a ještě k tomu prožíváme parádní dobrodružství ! Jsme nesmírně vděční J.
Cítím se moc dobře a stále se těším z učení se něčeho nového. A přeji to zažít úplně všem. Ať žije osobní růst! J

NÁŠ PŘÍTEL ROSTÍK TOMANEC

Tak, další besídka bude zaměřena na Sílu hor a jak ji využít v cestě rozvoje a poznávání sebe sama + promítání obrázků z nádherných míst v Tatrách, Roháčích a hlavně rakouských Alpách. Taky nejtěžší ferraty - zajištěné železné cesty na světě!

Takže teď Rostislav Tomanec jako horolezec:

Vedle toho, že se zajímal od zhruba šestnácti let, kdo ve skutečnosti je, tedy pátral, "kdo jsem já?", tak od dětství výkonnostně sportoval a závodil vždy v několika sportech najednou. Třeba měl jednu dobu zároveň 1. výkonnostní třídu v gymnastice, lyžování i atletice a k tomu vyhrával mistrovství republiky v turisticko - branných závodech, tzn. běh do kopce podle značek a plnění různých úloh jako stavění stanu a tak... Také sportovní rybaření a fotbal - v dětství.

V roce 1987 si na VŠ v Žilině zamiloval skály, které doma neměl a od roku 1994 se živil jako profesionální sportovní lezec, závodník a stavitel tratí na závodech a redaktor časopisu Montana a dopisovatel mnoha novin, časopisů i zahraničních lezeckých periodik.

V roce 2004 profesionální dráhu ukončil, aby jej nebrzdila v dalším, především vnitřním rozvoji a začal se živit horolezeckými pracemi a od roku 2005 i jako terapeut a lektor sebepoznávacích seminářů.

Nyní jezdí na hory, aby se od nich učil a dále poznával a rozvíjel svoje vnitřní i vnější schopnosti. Také tam sem tam vodí lidi, aby se naučili překonávat svůj strach a objevovat svoji vnitřní sílu a osvobozovat se tak postupně ze všech tlaků, které na sebe v životě nasbírali a vytvářeli.

Cesta, kterou Rostislav Tomanec v životě sleduje a ukazuje, znamená vnitřně svobodný život v tvořivosti, radosti a neustálém rozvíjení svých přirozených schopností podle vlastních vnitřních pohnutek a podle vlastní vnitřní jedinečné touhy, vize, intuice a vnitřního vedení. 
Pomáhá lidem věřit ve svou vlastní jedinečnost a vlastní dokonalou intuici a dodává odvahu se jí v životě vést. Tvrdí, že jen vlastní intuice ví, jak vést šťastný život a pro každého je to jinak.

Hory, meditace, terapie a život vnímá jako jeden vzájemně se doplňující se celek.

Zpráva Národního zdravotního ústavu

Zpráva Národního zdravotního ústavu (National Health Service Raport) referuje o zdravotním stavu obyvatelstva Velké Británie
Zpráva publikovaná v únoru 2012.Informačním centrem pro zdravotní a sociální péči, se věnuje zdraví obyvatelstva ve Velké Británii - obyvatelstva s jednou z nejvyšších úrovní obezity na světě.Národní statistiky Velké Británie ukazují na hlavní problémy v oblasti výživy.Mezi zvláště rizikové skupiny patří zejména starší lidé, ženy v různých etapách, děti a dospívající mládež.Nízký příjem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a dalších potravin s bohatým obsahem živin přináší reálné riziko nedostatku mikroživin v organismu.Ačkoliv se celková politika výživy zaměřuje na snižování obsahu tuku, saturovaného tuku, cukrů a soli, statistické údaje opět jasně ukazují, že celkový průměrný energetický příjem obyvatelstva stagnuje nebo klesá a udržení nebo zvýšení obsahu mikroživin ve stravě obyvatelstva a ohrožených skupin je věnována nedostatečná pozornost.

A právě tady může bodovat Herbalife se svými produkty koktejly Formule 1 jsou výživným jídlem ve sklenici!Pokud vaše každodenní strava postrádá dostatek živin, pak jsou koktejly Formule 1 praktickým a pohodlným způsobem, jak organismu veškeré nezbytné živiny zajistit.

A nyní nová Formule 1 Free bez lepku, soji, laktózy, s hráškovým proteinem.Osobně chutná jak vanilkový pudink.

Některé z výsledků průzkumu

• Pracující, kteří uvádějí vysokou míru zatížení, se obvykle stravují více nezdravě než ti, kteří uvádějí nízkou nebo průměrnou úrověň stresu
• Ženy uvádějí vyšší úroveň stresu a častěji konzumují nezdravé svačiny v porovnání s muži
• Lidé ve věku 26-35 let uvádějí nejvyšší úroveň stresu a zároveň stejně vysokou úroveň nezdravých svačin. 
• Pracující s vysokým zatížením dvakrát častěji volí sladké,perlivé nápoje pro zvýšení hladiny energie, než ostatní 
• Pracující s vysokou mírou zatížení potřebují delší čas k tomu než usnou.Nedostatek spánku pak vede ke konzumaci potravin s vysokým obsahem cukru a energie kterým tento nedostatek kompenzují
• Mladí pracující ve věku 18-25 let jsou nejvíce ohroženou skupinou, neboť konzumují nejvyšší množství nezdravých svačin, a to v poměru 1,62 oproti starší generaci ve věku 56-65, kteří konzumují méně, a to v poměru 1,28. Mladí pracující rovněž uvádějí horší spánek, než starší generace.
• Pracující, kteří mají problém s usínáním (déle než 20 min)konzumují více sušenek, čokolády, brambůrků a sladkých perlivých nápojů než ti, kteří usínají snadno.
• Pracující ve všech zemích konzumují více čokolády a sladkostí, sušenek, sladkých limonád a smažených chipsů doma než v zaměstnání.Viz příklad ,,svačina za odměnu" u večerní televize.
• Herbalife nyní využívá tuto studii, aby navázal komunikaci s předními lékaři v oboru dietetiky a působil na veřejné mínění v rámci své pokračující kampaně pro upevnění vlastní pozice jedné z předních světových společností v oboru nutriční výživy. Více informací o studii a kopii plné zprávy najdete ke stažení na www.stress-snacking.eu

Setkání s Marcelkou

Napsala Adéla Váňová
Chtěla bych se s vámi podělit o sobotní zážitek s Marcelkou. To je úžasná žena, která žije přítomným okamžikem, bez strachu a bez ega a ukázala nám jednu z cest jak se osvobodit od minulosti od starostí a od neuvěřitelného stresu, který vládne v našem světě. A také nám ukázala, jak najít sama sebe a vnitřní štěstí, které je trvalé. Dokonce jsme se bavili i o výchově dětí, což bylo moc zajímavé pro maminky, které si neustále dělají starosti o své děti.
Měli jsme nádhernou atmosféru při svíčkách a taky jsme měli chutné občerstvení, svěží nápoj Aloe, bylinný čaj na energii a výborný koktejl, který nám zasytil bříška.
Pro mně bylo setkání s Marcelkou moc přínosné, jak pro mou práci, tak i pro můj osobní život.

A co jsem pochopila v mém životě, že pokud chci něco, nebo někoho v mém životě měnit, musím začít u sebe a změnit sebe. Proto se už těším na další setkání s Marcelkou.

Interaktivní sobotní setkání s naší Ivou Haas

Zase se nám podařilo prožít nejen krásně příjemné, ale i poučné odpoledne. A čím pak to asi bylo?

Inu - Kroužek Radosti Frenštátského WELLNESS CENTRA uvítal mezi sebou paní inženýrku Ivušku, která nás navštívila v sobotu 1. září. Podělila se s námi nejen o krásu Kanadské přírody ve skalistých horách kde žila kousek od olympijského města Calgary - no - kousek - vzhledem k rozlehlosti kanadského území to ,,kousek" je. A při promítání snímků odtamtud jsme shodně mohli souhlasit s tím, že příroda, nejen ta vzdálená, ale i ta naše, kterou máme tady u nás - blízko - blizoučko - krásná je. Tu krásu si ale musíme také opatrovat! A opatrovat si ale i krásu v duši!

Vždyť už i ta krása v duši léčí.

Povídali jsme si ale i o životě. Co udělat proto, aby ,,když už žijeme, tak abychom také skutečně ŽILI"

(on to tak nějak podobně už před pár desítkami let povídal jeden český PAN herec).

Každý z nás má jiné možnosti, jinou sílu, jiné zdraví.

A právě pro to ZDRAVÍ je třeba něco udělat (někdy i z toho ,,mála", někdy i z toho ,,více") aby byl výsledek co možná nejlepší.

Bez toho abychom ZAČALI už konečně se sebou něco dělat to ale nejde. OUVEJ! OUVEJ! - je to ale pořádná ,,fuška"! A to nejen se zamyslet nad tím co u sebe ZMĚNIT - ale což teprve tu změnu provést skutečně!

Nezoufejme - JDE TO! Hlavně PROTO, ŽE TO CHCEME!

Rady jak na to, kterých se nám dostalo od paní Ivušky vycházely nejen z vědeckých poznatků, ale i z osobních výsledků a zkušeností.

Takže - teď už VÍME!

Přijďte příště mezi nás i vy ostatní ať VÍTE - TAKÉ - no - proč ne!!?                                         ,,Dd"

HERBI CUP

Dne 30. června 2012 se konal 1. ročník Herbicupu a tím se zapisuje do dějin Frenštáckého WELLNESS CENTRA RADOSTI. I přes tropické vedra, na sluníčku téměř 40°C, 3 šestikilometrová kola, se skupinka nadšených sportovců, běžců, chodců nevzdala a ještě si závod skvěle a s úsměvem užila. Jde o netradiční soutěž, v níž se nehraje o běžné nejlepší umístění mezi ostatními. Jedná se totiž o závod náročný právě tím, že každý závodník soupeří se sebou samým. Dostane účastnický list, kolik kol a za jaký čas odběhl či ušel, spešl medaili za svou účast a malé občerstvení, doplnění tekutin, minerálů, proteinů apod. A při druhém a dalších ročnících se teprve ukáže, jak na sobě pracujeme, trénujeme, jak celkově žijeme, jestli se zlepšujeme nebo nás to znovu namotivuje k tomu, abychom pro sebe něco dělali. Motivací k lepší náladě bylo i vyhlášení tří disciplín při každém proběhnutí cílem: 

1. Nejlepší, nejvtipnější grimasa

2. Nejlepší, nejvtipnější styl proběhnutí
3. Nejlepší výkřik, řev, pokřik

Všechny tato místa obsadili muži, kteří tomu dodali perlu, což je zase dobrou motivací pro nás ženy na příště, hecnem se? Jsem vděčná za celý ten úžasný den, nápad na tento závod, ve kterém si změříme své síly, vůli, překonání sama sebe a věřím, že se nás bude každým rokem scházet víc a víc, s nadšením a s chutí

Peklo na talíři

Pokud ještě máte důvěru k "supermarketovým" potravinám, doporučujeme s Terezkou pořad Peklo na talíři, který je zdarma ke sledování zde: http://www.stream.cz/kategorie/482-peklo-na-taliri.

V pořadu vystupuje Roman Vaněk, velmi dobrý přítel Zdeňka Pohlreicha, a je proslulý tím, že se věnuje kvalitě potravin a jejich složení.

Možná budete ke sledování potřebovat kyblík.

Jak snížit špatný cholesterol

Lidé, kteří jedli cholesterol snižující jídlo po dobu 6 měsíců, efektivněji snížili množství "špatného" LDL cholesterolu oproti těm, kteří jedli nízkotučnou stravu. Což je velice překvapivé. Obecně se preferuje cesta snižování tuků ve stravě (a tudíž snížení tuku v krvi); zjištění, že jde o méně efektivní cestu, je průlomové.

Viz studie: http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?doi=10.1001/jama.2011.1202

Jídla, které snižují špatný cholesterol:

• Rostlinné oleje
• Sója
• Oříšky
• Vláknina