Moje hubnutí

Pokud někdo ještě neví, tady je můj příběh, aneb jak jsem málem vypila i savo, abych zhubla (doma nezkoušejte!!!).

Proč je těžké hubnout bez speciální výživy

Článek MuDr. V. Kunové, který vyšel v deníku Metro a zde http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=366

Na několika málo příkladech ukazuje, jak se lehce staneme obětí reklamy a nějaké naivní představy o hubnutí jsou ty tam - a jak je to navíc těžké! Pořád kontrolovat složení, množství kilo kalorií, různé finty výrobců... Jak dlouho se to dá vydržet? Já osobně ten čas trávím konstruktivněji...

 

Několik bodů k zamyšlení:

1. Dozvídám se již po několikaté z různé strany, jak následné kontroly ukázaly nedodržení složení (zde v článku je to problém energetické hodnoty) - známe to všichni: jdem si koupit svetr do obchodu a doma najdem několik kazů; kdo vám zajistí prvotřídní jogurty, sýry, pečivo, sladkosti bez kazů? Já spolehám na značku a prožitou zkušenost.
   
2. Reklama táhne: je to staré, ale pořád to funguje - SLEVA! Nebo 10% PROCENT ZDARMA! A už kupujem a jíme víc, než co bylo v plánu.
3. Jak je to počítání a uvědomování složité: není lepší zajistit si komplexní produkt a program a zajistit si výsledky rychle a snadno?

   

Toxiny a výživa ve vztahu a v rodině

Dobrý pořad České televize: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1128654162-rodina-skola/

Jsou zde rozebírány různé fenomény jako násilí v rodině, nezúčastněný otec, alkoholik v rodině, atd.

Proč to píšu na blogu o zdravém životním stylu? Protože tělo a psychika je celek. Proto vyžaduje holistický přístup: pohyb - psychika - strava. Nefunkční, neefektivní komunikace, agresivita, hádky = toxiny ve vztahu, které otravují život všem, samozřejmě deformují psychiku dítěte => problémy na úrovni tělesné anebo budoucích vztahů. Kruh se uzavírá.

Co jedí děti ve škole?

Shrnuje aktuální článek v Hospodářkách http://domaci.ihned.cz/c1-29047260-co-jedi-deti-ve-skole-nova-studie-ukazala-ze-prilis-masa

Závěry:

1. Děti jedí příliš mnoho živočišných proteinů (a tudíž i tuků, že)
2. Děti mají málo zeleniny
3. Pokusy zavést zdravější způsob stravování selhává, neb děti to nejedí - proč? protože doma do sebe perou věci solené, kořeněné, sladké živočišné tuky a cukry - na to se naladí chuťové buňky a cokoliv jiného je samzřejmě hnusné a nekonkurence schopné
4. Citace:

   "Školní jídelny se řídí v sestavování jídelníčků vyhláškou z roku 2005, která je téměř totožná s tou z roku 1993"

   -zkuste si tipnout, se kterou normou je totožná ta z roku 1993 (viz jeden z rozhovorů dříve - ve školách se stále vaří podle komunistických norem) 
5. A děti úspěšně tloustnou, mají alergie a další zdravotní problémy - viz http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/071663_cs.htm

A maminky zuří, že je dítě zase nemocné a musí být na nemocenské, doktorka je ujistí, že to je normální (sama obézní, že) a tak se jde domů ovařit hovězí vývar a rajská:-)

Sejeme, co jsme zaseli.    

Malé chodící popelnice

Bohumil Pečinka v reflexu č. 40 zpovídal šéfa Pražského kulinářského institutu Romana Vaňka, článek je online zde: http://reflex.cz/Clanek33811.html

Zmiňuje, jak supermarkety, vycházející z předpokladu - zákazník chce nejnižší cenu -, vyrábí levnou náhražku jídla, která krom nízkých chuťových kvalit samozřejmě do těla dodává chemii a nedodává, co dodat má, tj. živiny.  

Několik citací k zamyšlení:

"Možná by stačilo lidem opakovat, že platí zákon zachování energie. Když maso s kostí na debrecínku stojí sto deset korun za kilo a pak se zpracované prodává za devadesát korun, tak asi není něco v pořádku.

Co uděláte, abyste dosáhl takové ceny? Naperete do toho vodu, lepidla, éčka, dochucovadla, byť přírodně identická, a další věci. Stojí to sice málo, ale nedá se to jíst. Když vidím, že točený salám stojí třicet korun za kilo, říkám si: Pro koho to je? Pro psa? Ale ani jemu to přece nemůže chutnat."

Nebo:

"To je věc, která v životě neviděla sýr nebo hrozny a většinou je vyráběna z popudu supermarketů. Zkuste si dát kuřecí hamburger. To nevidělo maso, to jsou rozemleté kosti z kuřat.

Takže to je maso kuřecího typu?

Neboli separát. V této zemi masově žereme separáty, řekněme si to už jednou jasně. To je hlavní vklad supermarketů do kulinářské kultury České republiky. Rád chodím k živnostníkům, kteří se specializují na určité druhy potravin, to je snad jediná alternativa. Jsou to vesměs srdcaři. Přijdu na Smíchov k uzenáři Janu Sváčkovi. Vidím, že tam přišla stará paní a říká: Vy máte ale drahé buřty. On jí odpoví: Ano, paní, ale ty jsou z masa. Paní pobaveně zareaguje: A z čeho se asi buřty dělají? On jí řekne: Ze sóji, mouky a vody. Pak jí dá ochutnat nějakou uzeninu a ona odpoví: Jé, to je buřt, jaký jsem jedla naposled před válkou. A to je celý zázrak gastronomie."

Ten, kdo odebírá klobásky nebo maso od známého na vesnici, ví, o čem je řeč. Nedávno jsem dostal domácí česnek (česnek jím v podstatě denně a samozřejmě na zahradě už dávno nepěstujem) - ten rozdíl jsem poznal i já: tvrdý jak kedlub, štavnatý, ostrý. Ještě chci dát odkaz na dokument, kde porovnávali ovoce ze zahrady a z obchodu - když něco vydrží na pultu 14 dní a pořád to vypadá jako čerstvě utrhlé, pak od toho nejde čekat stejné množství vitamínů a vlákniny. Bohužel spousta rozumných a vzdělaných dietologů (i rozumnehubnuti.cz) vychází z předpokladu, že běžně dostupná zelenina a strava má množství živin "podle norem" - bohužel to tak není.  

Na stránkách Stop obezitě je možno najít databázi potravin - vybírám úryvek z popisu vysočiny:

"Při redukci váhy bychom měli omezit uzeniny. Spíše než zdrojem bílkovin jsou zdrojem vysokého procenta skrytého tuku, cholesterolu a soli. Uzeniny se často skládají z méně kvalitních rozemletých částí masa, tuku, mouky, vody, uzenářského aromatu,přísad a koření a značného množství pomocných látek (dusitanové soli, barviva, nadbytek kuchyňské soli a pod). Díky zpracování obsahují uzeniny další nežadoucí látky, které se mohou podílet na vzniku nádorových onemocnění (rakovina prsu, tlustého střeva). Do jídelního lístku je zařazujeme co nejméně a vždy vybíráme varianty s nejnižším obsahem tuku (šunky, salám šunkový, šmakoun). Je vhodné doplnit uzeniny zeleninou, luštěninami, celozrnným pečivem). Obsah tuku je navenek stěží rozeznatelný a často ani není na masných výrobcích uvedeno složení. Při konzumaci 100 g tohoto salámu si vyčerpáte 40% denní energetické dávky určenou pro redukci váhy a vyčerpáte si celou dávku tuku. Navíc se jedná o tuk živočišný, a tudíž obsahuje salám i hodně cholesterolu (měli bychom přijímat 1/3 tuku živočišného a 2/3 rostlinného). Není vhodný pro nikoho, kdo se chce zdravě stravovat, zdravě žít."

Je mi smutno z názorů mých blízkých, kteří se rádoby vtipně baví nad tím, jak s Terezkou polykáme jakési prášky, že je to nepřirozené, že granule se dávají králíkům a já nevím co (mimochodem můj děda králíkům žádné granule nedával a docela by se divil). Přijde jim to nepřirozené a "chemické". Pak jdou a udělají týdenní nákup v kauflandu nebo jinde, levné salámy a uzeniny, které nemají nic společného s přirozenou potravinou - bohužel to jí děti, které jsou takovými malými chodícími popelnicemi.

Proto investujem do doplňků, které na rozdíl od běžného zboží, levných vitamínů v lékarnách nebo levných doplňků, stojí na přírodní bázi. 

Jenže - chce se někomu přemýšlet, jít pod povrch, zjišťovat informace? Nebo jen levný nákup, protože to vidím v peněžence dneska, kdežto zdravotní problémy jsou jen jakési riziko v budoucnosti? 

Malé chodící popelnice.

Spotřebitelská informovanost

Vtipný článek o spotřebitelské důvěřivosti http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=359 tentokrát na téma bebe dobré ráno:-) Takže dobré ráno.

Článek rozebírá prohlášení výrobce, že: „Be Be Dobré ráno s jogurtem Vám přináší jedinečnou kombinaci živých jogurtových kultur a vlákniny, která přispívá k Vašemu dobrému trávení!“ Jak je v článku uvedeno, definice jogurtu je poměrně přesná a dá se snadno pochopit, že slůvko "jogurt" působí jako magické zaklínadlo na spotřebitele spíše než skutečnost. Co mě ale zaujalo více, je množství prohlašované vlákniny: "1 balení o hmotnosti 50 g je vlákniny jen 1,8 g (= 5 % doporučené denní dávky). Tak málo vlákniny má i obyčejný bílý rohlík nebo hambrurgerová houska."

Další vtipná reklama je Actimel: 70% imunitního systému je ve střevech. Je super, že reklamní masáž se orientuje na zdraví, ale zkusme vnímat celek: actimel jsou živé kultury, pro-biotikum, a co potřebuje "život"? Zkusme to vzít od začátku: 

"Celkem ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30-40 nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo." ... "Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, připravují imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a v neposlední řadě produkují vitamíny (B12 a K). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků." viz  http://cs.wikipedia.org/wiki/Střevní_mikroflóra

Fajn, ale je to opravdu tak jednoduché, že stačí "pozřít" šikovné bakterie? viz http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/functional-foods/artid/mikroflory/ "Zachování životnosti bakterií nejen v potravině nebo doplňcích, ale i v zažívacím traktu a dále zajištění identity použitých mikroorganismů. Tyto probiotické mikroorganismy jsou buď aerobní, nebo anaerobní a v lidském zažívacím traktu existují podmínky, které brání jejich přežití, např. kyselé prostředí v žaludku, sekrece žluči a přítomnost různých střevních bakterií. Jednou z možností překonání problémů je přídavek vlákniny, která tvoří nestravitelnou složku potraviny, ale je využívána probiotickými mikroorganismy. Tyto složky potravin jsou označovány jako "prebiotika".

Jíte probiotika zbytečně? Jíte dost vlákniny? Jak víte, že jíte dost vlákniny? Já to vím;-) 

(O)mega ryby

O víkendu jsem měl zajímavou diskusi na téma ryby a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Rychlovka, základní informace a fakta jde zjistit zde: http://vitaminy.doktorka.cz/rybi-tuk-aneb-omega/, vysvětluje zásadní skratky EPA a DHA, které jsou na štítku u doplňků.

Co jsou esenciální aminokyseliny se dočtete zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Esenciální_aminokyselina: "...jsou takové aminokyseliny, které živočišný organismus nedokáže syntetizovat de novo a musí být do organismu dodávány s potravou."

Víme, že je dobré jíst ryby; dobře to shrnuje tento článek http://www.svet-kucharu.cz/Okenko-odborniku-P42.html. Body k zamyšlení před tím, než začnete konzumovat ryby denně:

• Znečištění moře (kdo si již nepamatuje, tady je článek o rtuti v rybách http://www.novinky.cz/clanek/108888-rtut-v-nekterych-rybach-muze-skodit-zdravi.html) => nečistoty a toxiny, které jdou do vašeho těla a u typického moderního člověka (s nedostatkem vlákniny a vody) v těle i zůstává - mrkněte na MUDr. Pálovou http://video.google.com/videoplay?docid=-1146427219461739653&hl=en 
• Kvalita masa ryby a množství nenasycených mastných kyselin závisí na pohlaví, stáří a samozřejmě druhu ryby - viz google
• Genetika zasahuje - snaha vypěstovat ryby rychle a levně vede k nežádoucím efektům - další zněčištění, nižší kvalita masa a rybího tuku, atd. - viz http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004012138   

Dostal jsem od sestry otázku, proč je Herbalifeline tak drahé; inu protože je vyroben z pravých ryb, žijících v hlubinách moří (daleko od pevniny = znečištění) a zmoha druhů (dosažení lepšího poměru omega3-6). 

Pro anglicky čtoucí zde článek, kde nositel nobelovy ceny Lou Ignarro vysvětluje význam omega 3-6 pro vaše srdce.

Ještě k chování u dětí

V Reflexu 33/2008 vyšel článek o hyperaktivitě s poruchou pozornosti http://reflex.cz/Clanek33344.html, který mě zaujal nejen proto, že je to můj příběh:-), ale zaujalo mě následující (narazil jsem i na stejné závěry v jiných zdrojích):

"Cesta ke zlepšení většinou začíná návštěvou psychiatra, který pomocí rozhovoru a testů poruchu diagnostikuje. Předepíše-li prášky "na uklidnění", například anxiolytika, hyperaktivita se sice může snížit, avšak dítě se může stát flegmatické a porucha pozornosti zůstává nezměněna. V jiných případech se stav dokonce celkově ještě zhorší." 

Cesta k alternativě: "V USA berou psychostimulancia milióny dětí a mnohým tyto přípravky doslova mění život. Píše se o tom v článku Léčení hyperaktivní poruchy: vyhledávání bezlékových řešení, otištěném v deníku International Herald Tribune (dále IHT) z devatenáctého června. U třetiny takto léčených dětí se objevila snížená chuť k jídlu, bolesti břicha, ztráta hmotnosti, nespavost a změny osobnosti. V deseti procentech z nich bylo možné hovořit o vážných dopadech. Rodiče však nejvíce znepokojilo, když Úřad pro kontrolu léků a potravin v roce 2006 nařídil, aby stimulancia Adderall, Ritalin a Concerta obsahovala varování před rizikem náhlého úmrtí, infarktu a halucinací. Vše dohromady přispělo k tomu, že dvě třetiny amerických dětí s ADHD nyní podstupují některou z forem alternativní léčby.

Nejběžnější je změna složení stravy: vynechání cukrů a průmyslově zpracovaných potravin s chemickými barvivy a konzervanty, u nás přezdívaných "éčka". Studie, v jejímž rámci jedna skupina dětí šest týdnů pila nápoje s průmyslovými aditivy a druhá placebo nápoj nebo pití s aditivy jednou po dvou týdnech, prokázala zvýšení hyperaktivního chování u první skupiny. Americký článek neuvádí, že "éčka" mohou u dětí s ADHD vyvolávat například ekzémy, průduškové astma či alergie.

Co však zmiňuje, je naděje na příznivé působení některých potravinových doplňků, jako třapatky nachové, jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), kořene ženšen či nenasycených mastných kyselin obsažených v rybách a rybím tuku."

A konečně návrat k celistvému vnímání člověka: "Ukazuje se, že u psychických poruch se velmi často dobře uplatňuje holistický, tedy celostní přístup, citlivé zvážení a nasazení všeho, co může pomoci. Ať je to pilulka, doplňkový přípravek, nebo nějaké cvičení, ale i péče, starost a láska blízkých. Je to o to důležitější, že se při podcenění mohou přidružovat další psychické poruchy."

Nejen u psychických poruch - medicína jde cestou reaktivní, tzn. vznikne problém, co teď s ním. Což má samozřejmě svůj význam, ale efektivnější je problémům proaktivně předcházet, než na ně reagovat - některé zajímavé souvislosti vystihuje pediatrička MUDr. Pálová http://video.google.com/videoplay?docid=-1146427219461739653&hl=en  

Curkovka a nadváha

Maminka mi nevěřila, že cukrovka souvisí s nadváhou/obezitou, tak jsem při té příležitosti vyhledal následující:

"Cukrovka (diabetes mellitus) 2. typu, neboli na inzulínu nezávislá – se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 45 let. Asi 80 – 90 % pacientů s cukrovkou 2. typu trpí nadváhou či obezitou." A dále: "Jelikož obezita se stává problémem stále mladších lidí, čili i dětí, cukrovka 2. typu se bohužel stále častěji vyskytuje i v mladším věku, než bylo obvyklé. Podle odhadu IDF (Mezinárodní federace diabetu) je na světě asi 140 000 000 diabetiků 2. typu, což je přibližně 92 % ze všech lidí s cukrovkou."

http://www.obezita.cz/obezita/rizikove-faktory/diabetes-cukrovka/