pondělí 28. března 2011

Zlepšení zdraví kardiovaskulárního systému u diabetiků

Studie z roku 2010 z Archives of Internal Medicine, která ukazuje sílu změny životního stylu - tentokrát u lidí nemocných cukrovkou 2. typu. Nízkokalorická výživná náhrada jídla v podobě koktejlu a pomoc v podobě vedení ve skupině se dnes prokazují jako velice efektivní nástroje k hubnutí a cestou ke zdraví.

O čem byla tato konkrétní studie: během 4 let byl sledován vliv "zásahu do životního stylu" u diabetiků nemocných cukrovkou 2. typu. A výsledek? Zásah do životního stylu měl zásadní vliv na hubnutí, kondici a zdravotní stav kardiovaskulárního systému u těchto diabetiků. Metoda a detaily studie jsou zde: Long-term Effects of a Lifestyle Intervention on Weight and Cardiovascular Risk Factors in Individuals With Type 2 Diabetes Mellitus.

Jasná budoucnost pro vitamín D

The European Food Information Council nedávno zveřejnil článek A bright future for vitamin D, ve kterém popisuje nové poznatky o významu vitamínu D a jeho nedostatečném příjmu, což jsme již zmínili na našem blogu (viz příspěvek Vitamín D) a o čem mluví nositel Nobelovy ceny Lui Ignaro na svém videu Co dělá nositel nobelovy ceny Dr. Ignarro každý den.

Zde uvedu souhrn několika základních faktů.

Jak vzniká vitamín D:
  • Vitamín D můžeme získat z potravy stejně jako si jej vytváří kůže díky slunečním paprskům (proto se mu také přezdívá sluneční vitamín)
  • Tělo si tvoří zásoby, které ale obvykle nevydrží v období zimy  
Pozitivní vliv vitamínu D:
  • Je naprosto nezbytný pro vstřebávání vápníku a regulaci úrovně vápníku v krvi - nedostatek vitamínu D tedy vede k osteoporóze v dospělosti a křivice u dětí
  • Důležitý pro funkci svalů a balance
  • Má pozitivní vliv na kognitivní funkce ve stáří, roztroušenou sklerózu, revmatoidní artritida, diabetes a jistý druh rakoviny (prsu, tlustého střeva a prostaty)
V čem je problém a jaké je řešení?
Jaké překvapení, že většina Evropanů nemá dostatečný příjem vitamínu D! Jaké řešení nabízí EUFIC? Vystavovat se slunci (což sebou nese další rizika) a příjem z potravy - vitamín D je např. v tuku z tresčích jater nebo v makrele. Jééénže: jak jsme se již několikrát zmínili, 1. málokdo splňuje denní příjem ryb (proč? - ryby smrdí a jsou v nich kosti), 2. bavíme se tady o znečištěných řekách a mořích - např. velice známý je případ makrely, ve které se objevily těžké kovy.

Jak víte, Terezka je těhotná a rybí tuk (nejen vitamín D) je naprosto kritický pro zdravý vývoj našich dětí. Proč používáme rybí tuk Herbalifeline? Je vyroben velice drahou a unikátní technologií, která zajišťuje maximální bezpečnost, čistotu i dlouhou čerstvost i bez použití chemie.Tuk je z nejkvalitnějších, hlubokomořských ryb.  

pondělí 7. března 2011

Mám pořád chuť na sladké

Honí vás stále "mlsná"? Máte pocit závislosti na čokoládě? Je něco sladkého po jídle součástí vašeho každodenního rituálu? Je to pro vás největší překážka v hubnutí?

Běžné příčiny, proč tomu tak je a jak se z toho ven je velice dobře a jednoduše zachyceno v článku Proč mám pořád chuť na sladké a jak se jí bránit?

1. Únava, stres, nedostatek spánku
Pokud dlouhodobě spíte méně než 5-6 hodin, vaše tělo produkuje "hormon hladu" a sladké je samozřejmě zdrojem rychlé energie (zvedá krevní cukr). Znám to na sobě - když hodně cestuji, pracuji nebo prostě s hlavou plnou starostí špatně usínám, mám pak daleko větší "zátah" na kalorie.

2. Psychika
Stále podceňovaný aspekt, který ve skutečnosti ovlivňuje náš život v drtivé míře - v tomto případě se za tuky může skrývat nevědomá psychická obrana, cukr může kompenzovat nedostatek lásky, přemíra jídla kompenzuje vlastní nepřijetí, nedostatek vnitřní hodnoty, potlačenou životní energii - vnitřní trápení a konflikty "pojídají" tolik energie, že je třeba znásobit příjem z vnějšku. Ale to je je jen zdánlivé.

I když řešení stresu nebo psychickým problémů spadá mimo kategorii zdravého jídelníčku, o to více je třeba se soustředit se na optimální stravu, dodat tělu potřebné živiny ve zvýšené míře a alespoň kompenzovat psychickou zátěž!

3. Jíst nárazově, jídlo s vysokým GI, dlouhé pauzy mezi jídly, hladovění přes den
3 nejčastěji vyskytující se situace: pokud jíte 3 jídla denně, tedy snídaně, oběd a večeře, logicky musí docházet k mírnému hladovění. Nebo se vaše jídlo skládá ze sacharidové "pecky" (jídlo s vysokým glykemickým indexem GI - například sladké pečivo na snídani) nebo pokud během dne vynecháte jídlo a večer se pořádně "nadlábnete", pak vaše tělo zažívá "glykemické šoky", což znamená, že se v určitou chvíli tělo začne divoce dožadovat cukru - a vám najednou před očima blikne sladký koláček nebo zmrzlina, následuje prázdna židle, zatmění a vy znovu procitnete až s prázdným obalem v ruce. Proto je důležité do jídelníčku zařadit svačinku dopoledne a odpoledne, ať dodržíte max. 3h odstupy mezi jídly a volit potraviny s nízkým GI.

4. Nedostatek proteinu/výživy
Chuť na sladké může také znamenat, že vaše strava je nevyvážená, obsahuje pouze nebo více sacharidů, které "cloumají" s křivkou glykemie. Součástí konzultace, kterou Terezka dělá klientům, je zjištění protein faktoru - to jest, kolik proteinu máte mít na den a pak si spočtete, kolik proteinu skutečně jíte. Garantuji, že i přesto, že se považujete za masožravce, proteinu dostatek nemáte - typicky polovinu požadovaného množství. A kde máme vlákninu, která taktéž pomáhá v pozvolném uvolňování cukrů, čili dlouhodobější pocit sytosti a energie, kde máme vitamíny, atd. Otázka: jak vám tělo řekne, že teď nemá dostatek proteinu nebo vitamínu D?

U lidí, kteří dlouhodobě jí více sacharidů na úkor proteinu (90% lidí?) si tělo vytvoří lepší schopnost využití sacharidů a "odnaučí" se velkoprodukci enzymů na proteiny. Tělo se umí fantasticky přizpůsobit. Tím se ale také odsoudí k "závislosti" na sladkostech.

Co s tím - nejjednodušší řešení
Žiju poměrně hektický život. Přesto se mi daří nemít pneumatiku nebo těhotenské břicho u chlapů. Co dělám já a proč:

  1. Mám koktejl F1 co 3 hodiny - což mi krom kompletní výživy dodává 20-30g proteinu (množství proteinu si určuju sám podle potřeby)
  2. Mám F1 tyčinku když cestuji, což mi pomáhá zajistit výše zmíněné, ovšem když cestuji a nemůžu si udělat koktejl.
  3. Nikdy nehladovím! Vždycky mám při sobě svačinku - proteinovou tyčinku, novinku na českém trhu - 9g proteinu s fantastickou chutí! Na trhu je ve třech příchutích citrón, vanilka-mandle, čoko-burák.

středa 2. března 2011

Jak je to s čerstvou zeleninou

Když jsem byl dítě, jel jsem do zahrady utrhnout salát na oběd. Bylo léto. Přitom jsem si natrhal pár jablek a třešní, utřel do trička a jedl. Jinak se brzo zkazily nebo už mi později nechutnaly. Dneska člověk zajde v 11 hodin večer do Tesca a může si koupit na začátku března cokoliv.

V předchozím článku Chcete žít déle a důstojněji? Jezte vlákninu! je uveden pádný důvod, proč jíst zeleninu. Ale jak se dnešní moderní doba podepsala na nutriční hodnotě ovoce a zeleniny? Jakou zeleninu zvolit a mít jistotu, že má požadovaný obsah vitamínů?

Věděli jste, že napřiklad hrách ztrácí až polovinu vitamínu C během dne nebo dvou? A to jsme ještě nezačali vařit...

Udělám zde výcuc z článku More than fresh - vegetable choices for everyone.

Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je chuťově nejlepší a obsahuje nejvíce živin, ale je zde jedna podmínka: musí se konzumovat opravdu čerstvá. Při současném způsobu převážení zeleniny mezi státy, rozdělování z centrálního skladu, umístění v lednici, je naprosto nevyhnutelné, že potravina ztrácí živiny!

Zmražená zelenina
Pozitivní je, že zmražená zelenina bývá zpracovaná pár hodin po sklizni a člověk si ji může dopřát kdykoliv během roku. Smůla je ovšem to, že je předtím provedeno několik "čistících" procesů, což snižuje úroveň méně stabilních, ve vodě rozpustných vitamínů, jako je vitamín B1 a C, stejně jako antioxidanty. Ostatní živiny jsou mnohem snadněji udržitelné, jako je v tuku rozpustný vitamín A a E, a můžou se dokonce stát snadněji využitelné.

Konzervovaná zelenina
Konzervovaná zelenina má nejdelší životnost - rok i více. Konzervovaná zelenina je typicky loupaná, čímž dochází k první ztrátě důležitých látek jako např. vláknina. Tím, že je často konzervace dosahováno tepelným zpracováním, dochází ke ztrátě živin hlavně v počátku procesu. Během skladování už ke ztrátě nedochází (ani už není moc z čeho ;-) ve srovnání se zmraženou nebo čerstvou zeleninou. Dalším rizikovým faktorem je přidaná sůl (použitá jako konzervant), které máme v jídelníčku až příliš a odráží se to na ledvinách potažmo vysokém krevním tlaku.

Co když chci garanci?
No je to těžké se v tom všem vyznat... Tak volím ověřené a garantované množství živin ve své kompaktní cestovní zelenině ;-)