Příběh neuroložky, která vědomě prožila mrtvici

Některé příběhy se do mého života stále vrací. Před 5-6 lety jsem na BBC slyšel rozhovor s vědkyní, neuroložkou, která prodělala infarkt. Na tom ale není nic zvláštního - to zajímavé bylo, že si udržela po většinu doby vědomí a pozorovala, jak jí odcházející levá hemisféra nejprve ochromuje tělo, není schopna zavolat si telefonem o pomoc a není ani schopná mluvit. Zároveň probuzená pravá hemisféra přichází s úplně jiným vnímáním reality, než na jaký byla hlasem své levé hemisféry zvyklá. A následná blízkost smrti doplnila pojem života jako celku, harmonie a lásky. Operace ji vrátila zpět, ale ona dál zůstávala ve stavu blaženosti právě narozeného dítěte ve starém ženském těle.

Pamatuji si, jak v tom rozhovoru popisovala stav, kdy se jí doktoři snažili znovu naučit mluvit, psát, počítat: "Jak to myslí 1+1? Vždyť jednička je sama o sobě naprosto dokonalá a úplná, proč k ní přičítat něco dalšího???"

Velice mě to vyprávění oslovilo. Ale nemohl jsem to najít v archívu BBC, ani jsem nevěděl, jak se ta paní jmenovala...

Dnes ráno mi můj kamarád Tom doporučil jeden "Ted talk", kde jakási neuroložka vypráví o svém infarktu...

Užijte si nádherné a neobyčejné vyprávění.

První část: Jill BolteTaylor 2008 at TED

Druhá část: Jill BolteTaylor 2008 at TED

P.S.
Na konci onoho rozhovoru na BBC se redaktorka zeptala: "Co byste doporučila lidem, kteří takový zážitek neměli a přesto se chtějí zbavit svých starostí a prožít stav harmonie a lásky?" A její odpověď: "Začněte vnímat své tělo. Uvědomte si, že nejste ta změť myšlenek a strachů nebo hlasů ve vaší hlavě. Najděte hranici sebe a zjistíte, že žádná hranice není."